Zima

Bobříka sta chvil a to formou doubble drabble v pátém kole ulovila slečna Melisa Pestrá. -*- Byla zima. Foukal vítr a na zemi ležela hromada bílého sněhu. Svítilo sice i slunce. Proti síle zimy bylo však bezmocné. Zkrátka ideální počasí na to hřát se doma u krbu a ven nevystrčit ani nos. Přesto někteří lidé venku ale byli. Třeba taková Lada. Ta se totiž vracela zrovna z obchodu. Třásla se zimou a spěchala do tepla. Aby se trochu zahřála představovala si přitom, že stojí u krbu. A vzpomínala také na předchozí den, kdy tomu tak skutečně i bylo. Najednou si však všimla hloučku dětí, kterým nepřízeň počasí nevadila. Běhaly ve sněhu. Házely ho po sobě a některé z nich se v něm dokonce i válely. V té chvíli si Lada vzpomněla na své vlastní dětství. Vždyť nebylo to tak...

Bobří rok

Jak žijí bobříci po celý rok? Pro vás a bobříka cizích světů napsal někdo, kdo si přeje zůstat anonymní. Jak žijí bobříci po celý rok? To pro vás a bobříka cizích světů napsal někdo, kdo si přeje zůstat v anonymitě. -*-   Leden Schován v noře,přečkává dlouhou zimu,půlka je za ním. Únor Zima už končí,sníh taje, mráz ustává,Slunce vstává dřív. Březen Chladná rána jsou,příroda se probouzí.Ptáci přiletí. Duben Bobrům se daří,brzy vyvede mladé,postaví hráze. Květen Kvete vše kolem,bobři učí své mladé,jak stavět hráze. Červen Teplé jsou teď dny,bobři se chladí vodou,nosí zásoby. Červenec Vedra veliká,ve vodě je bobrům hej,zásoby množí. Srpen Léto už končí,mladí jsou už dospělí,hledají svůj hrad. Září Podzim se blíží,zásoby se sbírají,musí jich být dost. Říjen Rána jsou...

Bitevní pole

Slečna Saiph Lacaille v třetím kole ulovila bobříka volnosti, který až koukal, co se z příběhu vyklubalo. -*- Rosí se mu čelo, nakolik se soustředí – nesmí polevit. Vysílá k němu signály, nejraději by jej vzala něčím po hlavě, ale nesmí, tak jen stojí a čeká na to, že udělá přesně to, co si ona přeje. Jestli ji zradí, jestli ji vydá, odnese to on sám – každá další myšlenka stává se naléhavější, pro něj nečitelná, neví, co dělat, neví, co po něm chce, nejraději by se na ni vykašlal, ona by jej nejraději poslala pryč – ani jeden nemůže a tak se spolu dusí. Kolem nich se hýbe svět, kolem ní ten její, kolem něho ten jeho, ale společně jsou zakleti v okamžiku a nemají povoleno všímat si ničeho, co s ním nesouvisí – žene se na ně nebezpečí,...

Podzimní momentky

Slečna Cesmína se rozhodla ulovit bobříka volnosti. Spolu s ním zaujala i jiného bobříka. Aby ne, když si ke svému lovu vybrala básně haiku. -*- List padá na zem kočka leží na slunci skočí na kořist. Dýňové latté lahodná chuť a vůně srdce zahřeje. Barevné listí shrabané na hromadě dítě dělá hop. Ptáci odletí zmizí někde daleko zbude jen ticho. Stromy se mění barvy zaženou chmury začíná pršet. Deštivý podzim šátek na krku hřeje vítr hodně fučí. Plamen plápolá ve větru svíčka zhasne tma pohltí vše. Čas na úrodu košík plný jablíček dýně se směje. Paprsky slunce ještě příjemně hřejí rána jsou chladná. Šedivé mraky plují po celém nebi tam dál zazní zvon. Sbírám listy veverka skáče na strom žalud na dlani. Kapičky rosy vyzdobí pavučinu mlha halí kraj. Věnec a svíčku...

Přichází zima

Dnešní bobřík je bobřík sta chvil a drabble o zimě, kterak přichází.   -*- Dnešní bobřík je bobřík sta chvil a drabble o zimě, kterak přichází. Den se pomalu, ale s jistotou krátil, noci byly chladnější, zvířata nabírala chlupy a lidé se oblékali do více vrstev oblečení. Všem bylo jasné, co se děje. Přichází zima, období plné chladu a mrazu, teplých čajů a rukavic. A pokud by to náhodou někomu nebylo jasné, příroda se o to jednoho večera postarala. Svolala všechny své mraky, které semkla pevně dohromady a začala sněžit. Jako by se celý svět tím rázem zastavil. Lidé vzhlédli od své práce, aby se na první sněhové vločky podívali, děti začaly přemýšlet, kde mají schované sáňky a zvířátka pokojně vlezla do svých úkrytů. Zima...

Zahrada z ledu

Bobříka sta chvil v třetím kole ulovila slečna Newika Shelley Lovecraft a to ve formě double drabble. -*- Zima. Chlad. Ledové vločky, jindy tajemné krasavice, byly nyní proměněny vichrem v naostřené jehličky. Ode dne, kdy začala mrazivá bouře, i srdce lidí ztvrdla a obrnila se. Nikomu se nechtělo vycházet z domovů, kde zatím držely teploty, při kterých nezamrzala voda. V tomto počasí se potácel po pláni za vesnicí. Každý den ze sněhu tvořil obrazce a tvary. Pokaždé na svém díle pracoval, dokud mu nezmodraly prsty chladem a celé mohutné tělo zahalené do kožešin se neroztřáslo ve snaze samo sebe zahřát. Pod teplem jeho rukou vznikala zahrada exotických květin a stromů ze všech koutů světa, které navštívil, sjednocená zářivou bílou barvou. Byly to týdny práce, při...