Dáma
Schoulená v koutě sedím tak sama S tebou jsem bývala zářivá dáma V posteli neumím usínat sama Proč už mě nehladíš? Toužící dáma Hledám tě po barech, nechci být sama Tak proč se nevrátíš! Zuřící dáma Nad vodkou pláču úplně sama Bez tebe nejsem nic – zoufalá dáma S pistolí v ruce. Proč jsem tak sama? Kam ses mi ztratil? Jsem temná dáma Nepláču, nedýchám, přesto jsem sama Rudý květ na prsou – krvavá dáma Redakční úpravy provedla Janel Weil.
Prošla jsem branou
Prošla jsem branou, tisíci světy…Prošla jsem branou, tisíci světy Nikde jsem neviděla, co vidím teď Hořící hranice a na nich ženy – Zakuté v okovech Prošla jsem branou, tisíci světy Nikde jsem neviděla, co vidím teď Křičící o pomoc zoufalé ženy – Zakuté v řetězech Prošla jsem branou, tisíci světy Nikde jsem neviděla, co vidím teď Kouřem se dusící nevinné ženy – Zakuté v železech Prošla jsem branou, tisíci světy Nikde jsem neviděla, co vidím teď Hrůzou se svíjejí, už jsou jen maso – Zakuté v okovech Prošla jsem branou, tisíci světy Nikde jsem neviděla, co vidím teď Popel roznáší vesele vítr – Už nejsou v řetězech Prošla jsem branou, tisíci světy Nikde jsem neviděla, co vidím teď Pokrytecké muže vlekoucí ženy – Opět jsou v...
Řeka Styx
Stojím na břehu černé řeky… Stojím na břehu černé řeky Za mnou slunce, přede mnou tma Po řece připlouvá loď – na přídi lucerna Lodička bez vesel vznáší se tmou Jen já a slepý převozník Myslí mučivé obrazy proběhnou Zpocený Sisyfos se dívá za kamenem Žíznivý Tantalos pozdvihá ruce v gestu zoufalém Vězněná Kora – královnou podsvětí Orfeus naposled s Eurydiké v obětí Stojím na břehu černé řeky Za mnou lucerna přede mnou tma Hádes mě vítá kostlivým spárem Charón se bláznivě rozchechtá Redakční úpravy provedla Janel...
Lasička a Vrabec
„…A takto se rozšiřují temné síly po našich krajích! Díky těmto zplozencům temnot! To oni jsou vinni vším špatným! Právě takoví jako ona!“ dokončil mladičký kněz, který sotva vyšel ze semináře, plamennou řeč a rozrušený na nejvyšší míru ukázal prstem na mladou ženu, co se krčila při hradební zdi a přála si s ní splynout nebo být neviditelná. „Vidíte!“ popadl ji za ruku, smýkl s ní, až upadla na kolena, která si rozbila o štěrkovou zem. Strhnul jí z hlavy šátek a trhnul s hlavou… Dav zašuměl úžasem. Ženiny vlasy měly už od pohledu pekelnou barvu – u kořínků jasně žluté, pak rusé a u konečků červené – trčely od hlavy všemi směry. Knězova ruka je rozhrnula a odkryla drobné měděně červené růžky. Dav zmlknul strachem....
Erwinin tanec
Rušné nábřeží, pestrá směsice lidí – obchodníci, přístavní děvky, šlechtici. Vůně koření se mísí s puchem rybího tuku. Na trhu seženete téměř vše, pokud máte peníze, tak i to nejvzácnější zboží. Adity, jeden z městských států Zubatého pobřeží, se probudil do dalšího dne. Stranou od všeho shonu se k hradební zdi tiskne žebrák. Ze svého místa má pěkný výhled na šibenici. Sedí zahrabán ve svých hadrech a něco si pro sebe brouká. Na plácek se šibenicí vbíhá děcko. Žebrák zbystří. Podle oblečení dítě z lepší rodiny. „Pojď sem, chlapče,“ zaskřípe žebrák. Dítě vykulí kukadla, hromada hadrů jej láká a zároveň odpuzuje. Nakonec přikročí k nuzákovi, dívají se na něj jasně modré oči. Nevypadají zle. Žebrák připadá najednou dítěti strašně exotický, zná...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
