Drabble o Imbolcu od Tadäuse
Drabble do soutěže Imbolc Pod vrbou. * Byl první jarní den, slunce už dávno zašlo za obzor a tma padla na světničku, ve které žilo několik mladých žen. Celý den uklízely, vymetaly zimu ze svého obydlí a vítaly nastávající jaro. Co svět ale nechtěl, v podvečer se přihnala první jarní bouře, která všechny ženy pořádně vystrašila. Blesky létaly sem a tam a déšť umyl poslední náznaky zimy. „Ta bouře je moc silná, ty blesky jsou přímo nad námi!“ bědovala žena. „Pravdu máš, vytáhni a zapal hromničku, co jsem dnes přinesla!“ Žena tak učinila, pak si společně sedly do kruhu kolem hromničky, zaříkávaly a čekaly, až bouře přejde. Redakční úpravy provedla Helenia...
První okénko: Cesta pod vrbu
Adventní kalendář otvírá své první okénko. Skrývá se v něm od všeho něco: je to double-drabble s trochou zamyšlení, několika verši, úsměvem a pozváním. To vše pro Vás do prvního okénka vetkl Tadäus Trottertickler. Příjemné zimní čtení… * Pomalu přichází čas slunovratu, lesní zvěř si začíná chystat zásoby potravy a celá příroda se připravuje na příchod zimy. Studený vítr ošlehává tváře všech, kdo se mu postaví, a časné mrazíky nám dávají naději, že se brzy dočkáme bílých Vánoc. Zima se podepsala i na jedné urostlé vrbě, pod kterou si všichni tak rádi chodíme číst. Poslední její lístek opadl a zanedlouho se na ní objevil kouzelný nápis: „Poslední lístek ze mě opadl; kdo teď bude si pode mě chodit číst? První sníh již na mě napadl; ke čtení je zde stále...
Stromopsaní – Vyústění všech událostí
Navázáno na kapitolu od Tadäuse Trotterticklera – Nečekané události. Bard pohlédl na čarodějku a na chvíli se mu před očima mihla sama smrt. Původně byl nesmírně vděčný za záchranu života v bezvýchodné situaci. Bard nyní ani trochu nepochyboval o tom, že muž, který sedí v křesle nedaleko od něj, je právě ten muž, o kterém básnila zlá čarodějnice, která se ho tou dobou chtěla pokusit sprovodit ze světa. Také nepochyboval o tom, že jeho zachránkyní a čarodějkou, která stojí vedle něho, je dokonce ta samotná čarodějnice! „Rychle a nenápadně odsuď zmizet, než si kdokoli stačí něčeho všimnout. Rychle, nenápadně….“ Bard začal okamžitě plánovat organizovaný útěk, jelikož tušil, že ani tady nebude v úplném bezpečí. Vše mu ale zarazila Zrzka, která na první pohled ještě...
Stromopsaní – Nečekané události
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Těžké rozhodnutí. Bard Blodyn společně se svou milovanou Zrzečkou ještě dlouho brázdil lesy hledaje nových dobrodružství a svými melodickými písněmi, které vydával ze své kouzelné flétny, obdarovával všechny obyvatele lesa, kteří doposud nic krásnějšího neslyšeli. Jako dík za tyto písně pomáhali bardovi i Zrzečce v jejich pouti za dobrodružstvím. Po dlouhém putování lesy a pláněmi se bardovi naskytl pohled již dlouho nevídaný. Bard se ocitl na okraji pláně a přímo před ním stál ohromný hrad. Nebyl to jen tak obyčejný hrad. Nad hradem se míhala masivní černá mračna a blesky lemovaly oblohu. I na tak značnou vzdálenost bard pocítil náhle prudké ochlazení, které se linulo směrem od hradu. „Zlé, hodně zlé místo,...
Pro Askarinku Smith
Věnování: Nejmilejší Askarinko, jelikož jsem jednoho dne i já pokročil o rok napřed, tak nastal ten pravý čas, kdy mi povolaní vybrali někoho stejně vystrašeného a ztraceného ve všem, jako jsem byl právě já před rokem. Jako jediná z mých patrončátek jsi zůstala a děláš mi radost dnem i nocí. Jsem rád, že mám takové šikovné patrončátko, které nehodilo flintu do žita a dělá, co je v jeho silách. Věř, že jsem za Tebe moc rád a neumím si představit, že by mi na krku skončil někdo jiný, než jsi právě ty! Touto cestou bych Ti chtěl za vše moc poděkovat a napsat upřímné drabble, ať máš i ty šťastné a veselé Vánoce! Bylo to už rok, co jsem chodil mezi žlutými a pilně se vzdělával. Když se rok s rokem sešel, padla řada i na mě, abych si pod svá křídla vzal nějakého...