Óda na dobrou náladu

Autor: Mariela Rosalie Amorfereová Žít a dávat vůli jiným, obklopovat sebe kvítím. Dobré náladě Mesiášem být, rozdávat ten vnitřní klid. Milovat či milován býti, světlem života jiným býti, jasně a krásně svítit. Rozzářit jiným celý svět. Ódu na radost všem kolem pět. Hýřit smíchem, dobrou náladou, sledovat smutné, jak se sklopenou hlavou jdou. Nenechat okolí své trápit se, zkrátka jít a zkalit se. To ujet mi muselo, Slovo se tam hodilo. Omamné snad látky jíst? To už radši obrať list. Zkrátka radost rozdávej a odradit se nenechej. Štěstí je tak krásná věc a to není pouhý...

Autor : dne 02/12/2018 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Světlo Vánoc

Autor: Liana Donough Světlo svící, zapálených za okny domů, osvětlovalo zasněžené chodníky. Sněhové vločky dopadaly na zem něžně a tiše, tlumily i dopady kočičích tlapek, když černý kocour proběhl uličkou do pootevřených dveří jednoho z domů, odkud se, stejně jako z těch ostatních, ozývalo dětské štěbetání, dětský smích. Pozoroval tu zář z oken, sedě pod jedním z nich. Jak moc byl tenhle vánoční čas krásný, jak moc byly ulice provoněné skořicí a pomerančem, tak mu tohle roční období vadilo. Vadil mu pohled na rozzářená očka malých dětí, těch dětí, které čas od času vyhlédly z oken ven, aby užasle pozorovaly sníh. Občas i vyběhly ze dveří, poskakovaly v chumelenici a chytaly do dlaní vločky, ale když přestávaly v chladnoucích dlaních tát, schovávaly se děti opět...

Autor : dne 12/24/2017 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Nestvůry

Autor: Anonymní Příběh je o muži, který žil spokojený život. Jednou ale přišly nestvůry a odvedly ho. Onen muž později zjistí tajemství o těchto nestvůrách. Příběh je v Ichformě. Na jedné planetce, jejíž jméno si nepamatuji úplně přesně, bydlela jedna milá dívka. Onu dívku si pamatuji, protože jsem s ní na té planetce bydlel. Její překrásné vlasy, jež měly barvu zapadajícího slunce, mě každé ráno šimraly na obličeji. Její spanilá tvář se na mě vždy usmívala. Bylo to kouzelné, ale co se mohlo pokazit, pokazilo se. Navštívili nás Oni. Nikdo neví, kdo jsou, ale všichni ví, co dělají – navštěvují obydlená místa, vše, co mohou, zničí a vždy si někoho odvedou s sebou. Bál jsem se o ni, tak moc jsem se o ni bál. Chtěli si vzít ji, ale já je nenechal. Bránil jsem ji...

Autor : dne 11/18/2017 | Svitky pergamenu, Psychologické | 0 komentářů

Hvězdy

Autor: Denisa Dragonová Laura byla malá holčička. Moc malá. Dokonce ještě menší než ostatní holčičky. A přesto se cítila býti mnohem větší než všichni ostatní. Nikoli výškově nebo šířkově, ona se cítila obrovská úplně jinak. Jen si myslela, že je moc na očích, že je na ni zkrátka moc vidět. Měla pocit, že se nemůže za nic a za nikoho na světě schovat. K tomu všemu jí připadalo, že všichni existují jenom pro ni. Připadalo jí, že jsou tu všichni jen pro ni a zároveň proti ní. Vše se dá shrnout tím, že byla duševně nepatřičně veliká. Ale tomu všemu najednou měla býti učiněna přítrž. Ten večer. Ten večer, který se zdál býti tím vůbec nejvšednějším ze všech všedních večerů, které zažila. Lehnout si šla s tím, že den už skončil. S tím, že něco výjimečného už nemá nárok...

Autor : dne 11/17/2017 | Svitky pergamenu, Psychologické | 0 komentářů

Válka

Autor: Natally Daley Zázraky se všude dějí, lidé si své přání přejí. A když padá hvězda, vidí ji až z města. Letí, letí, kdoví kam, já si tam na ni počkám. Donutím ji splnit přání, ať nás celý život chrání. Před těmi, co špatní jsou, své hlouposti se jen smějou. Pravda je to odvěká, válka všechny vyleká. Prosím všechny s mocí, bojujte se vší bojovností. Chraňte nás, co nejlépe to jde, nenávist už mezi všemi koluje. Za chvíli už z toho bude třetí světová, horší, než kterákoliv jiná. Za mír se modlíme, spor za hlavu hodíme. Bude nám všem líp, to stoprocentně vím. Dejte na radu mou, ať vás...

Autor : dne 11/14/2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů