Anonymní vodní drabble
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Autor požádal o anonymní vydání. Voda je pěkná mrcha. Ano, skutečně, ze všech čtyř elementů je rozhodně nejpodlejší. Jasně, oheň je agresivní, země trošku natvrdlá a vzduch pyšný a panovačný, ale voda… Tu opravdu nemůžu vystát. Ta slizká a vlhká potvora mi pořád jde po krku. Sotva šlápnu do kaluže, z cákance se dostane úplně všude… Nejradši mi ta rošťanda zatéká do bot. Taky mi úspěšně topí čokoládové žabky a domácí úkoly. Stačí si je nevhodně položit vedle mého nekonečného akvárka a šup. Už je nikdy nespatřím! A to vůbec nemluvím o rozmočených sušenkách. Voda, kdyby to svinstvo nebylo potřebné k životu, rovnou to...
Ohnivé anonymní drabble
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Autor požádal o anonymní vydání. Budu Vám o jedné vrbě a ohni vyprávět. Když jsem byla ještě malá, měli jsme na zahradě několik vrb. Onu vzácnou vrbu mlátivou ne, bohužel. Na velikonoce jsme je stříhali a pletli si z nich pomlázky. Po zbytek roku vrby stály jako němí posluchači na břehu potoka. Jednou večer jsem nemohla spát a tak jsem si sedla k oknu a koukala ven. Bylo již hodně po půlnoci, když mě zaujal malý červený plamínek uprostřed jedné z vrb. Vypadalo to, jako by hořela, jako by tam někdo nasypal žhavé uhlíky. Vrba tak v mých dětských očích ožila. Dnes již vím, proč. Redakční úpravy provedla Helenia...
* Letní slunovrat *
Letní slunovrat. Litha. Nejdelší den a nejkratší noc. Období, kdy je příroda nejvíce plná života, na vrcholu svých sil. Svatojánský rej, kdy se pálí ohně a světy se propojují. Čas vody, která očišťuje a také přináší změny do našich životů. Čas, kdy zároveň s vodou odplouvá to, co už do našeho života nepatří, a zároveň připlouvají nové příležitosti, nové výzvy, nová dobrodružství… I pro naši čítárnu se s letním slunovratem začíná psát nová kapitola jejího příběhu, která zvolna připlula jako další vlnka po hladině jezera. Něco končí, něco začíná, vrba se loučí a zároveň vítá další stránku. Slunovraty mají kořeny v dávné minulosti, tak jako naše prastará vrba, pod kterou byla zřízena čítárna Sub Salix, jež nás do svých svitků nechá nahlížet už také nějaký čas....
Láska ze zápěstí – 1. kapitola
Autor: Arizona McBaker Nacházíme se v zemi Wheitho, kde láska není brána jako dobrodružné hledání, ale jako něco již předem určeného. Každý již od narození svého ví, kdo je jeho osudová láska. Má to ovšem malý háček – neví jeho jméno, vzhled ani kde se nachází. Ví ovšem dvě slova, která každého nutí hledat a pátrat. Ví první slovo, co kdy jeho láska řekla, a ví poslední slovo, co kdy řekne. Tato dvě slova se každému vryjí do kůže, do levého zápěstí, v momentě, kdy se narodí. Vaše láska v tento moment ještě nemusí žít, anebo jí může být 29, vy ale v každém případě máte ona osudná dvě slova vrytá do ruky. A vaše druhá polovička má do ruky vryta slova, jež pronesete vy. Příběh vypráví o osudech jednoho mladíka – Leonarda Howlanda, který již od svého 15. roku hledá...
Děvčátko a andělé
Autor: Lucie Bjolková Se svými stíny děvčátko si hraje, v hořkosti slunce její tvář taje. Šeptá si potichu, nesmí být slyšena, píseň ze zpěvníku – jediná štěstěna. Všichni padlí andělé vedle ní leží, ona jim šeptá stránky, jež oni střeží. Poslední poklad, ten oni nesmí jí vzít, a v duši rozklad, ten znamená „být“. Někdo těm andělům rozlámal křídla a ona jediná začla je vídat. Malá a nevinná spatřila moc, teď jedině děsí ji život, den a noc. Kdo to kdy spatřil, anděly na zemi, jsou jich tu stovky a všichni jsou zraněni. Jak pomoci jim, sama nevím, a tak tu sama mezi nimi sedím. Samotní, zranění, staří jak já. Bezmocní, bezcenní, tak je každý vídá. Jen já v nich našla přátele, a tak jim zpívám různé ortele. Snad znovu vzlétnou na oblohu modravou. A na mě z výšin...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
