Závist

Z pera anonymního autora. -*- Mladý muž procházel moderní ulicí, smutně hleděl okolo sebe a v očích mu planula závist. ,,Dobré odpoledne, mladíku. Pročpak tento pochmurný výraz ve tváři?“ zeptal se ho stařeček s tajemným úsměvem na rtech. ,,Cožpak to nevidíte? Ulice plná bohatství, lidé si tu musí žíti jako v bavlnce. Co já bych za takový přepych dal. Mé sídlo je oproti tomuhle prosté nic.“ ,,Chudší bohatším závidí, své bohatství přitom nevidí. A ti ještě chudší závidí těm chudším, závist v této době nezná mezí. Važte si svého bohatství a nehleďte na ostatní, budete značně šťastnější.“ řekl stařeček a s těmito slovy se...

Autor : dne 10/02/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Lehkomyslnost

Z pera anonymního autora. -*- Toto je příběh o smrti. Tedy Smrťákovi. Však jste o něm určitě slyšel. Takový bručoun, podvyživený, nosí černý plášť. Ale když se ukáže, tak za pár zlatých vám zahraje na kostěný xylofon. To pondělí měl naspěch, nějaká velká nehoda. Takže když vyzvedával toho tisícího zákazníka, upsal se a škrtnul si ze seznamu i babičku za ním. Babča měla radost, jeho šéf už tolik ne. Řeknu vám toho povyku, kolik kolem bylo. Kdyby to byl ale jeho první vroubek. Inu, tak ho šéf propustil a z něho se stal obyčejný člověk. A tak žil svůj život, než smrt dostihla lehkomyslného...

Autor : dne 10/01/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Trpělivost

Z pera anonymního autora. -*- Sedím, nohy mi klimbají, koukám se do stříbrného potoka. Uvědomění. Jako malý jsem pracoval na poli a škola byla pasé. Stonala mi maminka, převelice jsem se o ní staral, seč sám jsem neměl žádné síly- fyzická dřina není legrace. Když odešla, smutkem jsem se utápěl a žil prací. Mé tělo chřadlo, uvadalo, mizelo… Chtěl jsem co nejlepší život. Nestačí však jen doufat, ale i dělat- a já si za tím šel. A tak jsem tady. U řeky, v zádech s vysněnou dívkou na malé farmě, kde spolu hospodaříme. Trpělivost růže přináší, bez píle není úspěchů, bez víry zase dobrého konce.

Autor : dne 09/30/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Lenost – ráno

Z pera anonymního autora. -*- Karin rozespale zamžourala. Vstávat takhle brzy je proti ženevským úmluvám, mumlala si pro sebe. Snažila se sesumírovat, co ji vlastně čeká. Napřed musí odhrabat cestičku k popelnicím, aby zase Řezníčková z druhého patra neměla řeči. Potom vyvenčit Ollieho. Nachystat snídani. A pak… Pohlédla do černočerné tmy za okny. Nepříjemně vtíravý vnitřní hlásek ji začal nabádat – co by se stalo, kdyby se na všechno prostě vykašlala? Řezníčkové řekne, že zapomněla, se nezblázní. Se psem může jít za pár hodin Bětka – stejně psisko spí jako dudek – a v práci se vymluví třeba na ten covid… Karin se slastně převalila na druhý...

Autor : dne 09/29/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Víra

Z pera anonymního autora. -*- Každým krokem slábnul více a více. Nebylo ale divu, když ušel takovou dálku. Po několika letech se vrací domů a nemohl tomu uvěřit. Každý den věřil v to, že jeho rodinu ještě uvidí. Věřil tomu už od začátku a nikdy nepřestal. Věřil v jeho návrat domů. Nohy ho pálili, ale čím blíže byl, tím více věděl, že je to skutečnost a on se vrací. Se západem slunce se dostal po několika dnech chůze do své vesnice. Když v okně uviděl svou ženu a děti, slzy mu začali téct z očí. Ne jenom jemu, ale i celé rodině, když ho spatřila.

Autor : dne 09/28/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů