DM 3 – Siny

Zrada * ,,Sakra, zradili mě… “ to byla první myšlenka, která ho napadla. ,,Ne, byl to jen sen,“ uklidňoval se, když otevřel oči. Chtěl zvednou ruku, ale nešlo to. Je připoutaný. Připoutaný k posteli. ,,Ale ne!“ sykl a snažil se rozpomenout, co se vlastně stalo. Oni mě vážně zradili? Odjeli beze mě? A já zkejsnu v týhle zatracený chatě uprostřed lesa? Vždyť tu umřu hlady. Co jsem komu udělal! Vždyť jsem toho zas tolik neukrad… do háje s tím vším!Najednou někdo rozhrnul závěs, dovnitř vpadlo světlo a za ním vletěli komflety. Pět lidí naráz spustilo: ,,Hááápy beerzdeeey tuuu jůůů! Překvapení!“

Autor : dne 07/03/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

Vzdor osudu

„Já ale nechci takový život. Chci být malířkou, cestovat po světě a poznávat jeho krásy. Podívej, tohle jsem malovala pro vás. To jsi ty a…“„Zbláznila ses!“ vykřikne zlostně otec a vytrhne mi z ruky kresbu, rozezleně ji zmačká a odhodí ji do kouta. „Ty si nebudeš diktovat, co chceš! Vezmeš si Jerryho, je to dobrá partie a co víc si můžeš přát. Po boku takového muže. Jsi moje dcera a musíš mě poslechnout!“ „Ne, tati. Já chci svůj život,“ bránila jsem se dál i přesto, že jsem se strachy celá klepala. „Zřeknu se tě!“ křikl otec. Matka propukla v pláč a snažila se ho uklidnit. „Ne, Johne, ne. Je to naše dcera. Naše malá…“ „Běž do pokoje!“ řekl mi otec rozzuřeně a já jsem...

Autor : dne 06/21/2010 | Z křídel můr | 0 komentářů

Noční můra

Povedená hororová povídka z Literárního semináře. Pomalu se probouzím z nedlouhého spánku, hlava mi třeští a oči otevírám jen pozvolna. Trochu zamrkám, a když v té tmě stále nic nevidím, říkám sama sobě – asi jsem zatáhla rolety, než jsem šla spát. Vůbec si nepamatuji, jak jsem se dostala do postele. Mysl mi zaplní útržky vzpomínek – světla na ulici, někam jsem šla, nějaká diskotéka, pár skleniček… Asi jsem to večer přehnala. Chci si protřít oči rukama, abych viděla dobře a mohla roztáhnout ty rolety, ale hned, jakmile ruku zvednu, se praštím. Nejdříve mi nic nedochází, jsem překvapená, v klidu a nedokážu to pochopit. Zkusím to znovu. Zvedám ruku, tentokrát pomalu. Bum. Ruka opět narazila na odpor. Je to nějaká stěna – proč by ale byla...

Autor : dne 04/06/2010 | Z křídel můr | 0 komentářů

Hodiny

Vítr si venku pohrává si listy… je totiž pozdní listopad a já už se těším domů. Už už chci zavřít krám, když v tom ke mně přijde podivný návštěvník a já teď lituji, že jsem ho nebral vážně a neuposlechl jeho rad… Byl pozdní listopadový večer, vítr si pohrával s barevnými listy a sem tam na zem dopadaly chladné kapky deště. Myslel jsem na to, že již brzy budu doma, sedět u krbu s hrnkem čaje, číst si knížku… ,,Hezký večer,“ vytrhl mě z přemýšlení čísi hlas. Zvedl jsem hlavu a podíval se ke dveřím. Stál tam postarší pán v ošuntělém kabátě, staromódní, avšak upravený. V ruce držel balíček a šel směrem k pultu. ,,Potřeboval bych opravit moje hodiny. Včera se rozbily a bez nich jsem jak bez času,“ řekl klidně, měl sametový hlas a ani...

Autor : dne 02/22/2010 | Hororové | 0 komentářů

Fantazie

Někdy je a někdy není…Někdy je a někdy není, občas se jen schovává, všem pohledy na svět mění, s každým z nás si pohrává. Z jelenů jsou náhle vlci, sny zkrášlují nudný den. Realita je jen v kleci a vy si sníte ten svůj sen. Po střechách si tančí víly, ulicí už letí drak. Stačí jenom myslet chvíli na ten fantazijní mrak. Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Autor : dne 02/07/2010 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů