Ztracený deník

Ztracený deník

Mílovými kroky rázoval spletitými chodbami sklepení, a pouštěl hrůzu. Lidé mu uhýbali z cesty, zděšení z možné konfrontace s rozbouřeným primusem zmijozelské koleje. Jeden havraspárský prvňáček se dokonce schoval ve výklenku hned za obří atrapou monstery deliciosy, aby náhodou nebyl hromosvodem pro hněv blonďatého aristokrata, jemuž se každý raději vyhnul, i když měl zrovna veselou náladu. Možná hlavně tehdy, když měl veselou náladu. Na nebi se přitom honily červánky; západ slunce měl nastat za pouhou půlhodinu, a tráva voněla večerní rosou. Studenti posedávali kolem jezera, a smáli se olbřímí olihni, kterak chapadly chňapala po létající zlatonce, jež vypustil do vzduchu Potter. „Potter!“ zamračeně a velmi rozzuřeně vyštěkl Draco Malfoy, který se zrovna dostal ke...

Autor : dne 01/25/2024 | Královské fauní bingo | 0 komentářů

Ze života

Slečnu Saiph inspirovala rozkvetlá jarní zahrada k delšímu příběhu. Které květiny jí byly inspirací se dozvíte v sérii drabblů ze života jednoho advokáta. -*- Fialové tulipány Měl za sebou dlouhý den. Vzbudil se do deště, zapomněl si před odchodem na jídelním stole kávu a navíc mu ujela tramvaj přímo před nosem. V práci se mu nedařilo; dva klienti nebyli spokojení s návrhem žaloby a jeden mu už dva týdny nebyl schopný dodat podklady k případu. Když končil, dvě hodiny po pracovní době, vzpomněl si, že se nestihl ani naobědvat. Za okny byla tma a vracel se do prázdného bytu. Prošel kolem květinářství. Zarazil se, vůně jej nalákala dovnitř. A než se nadál, držel v ruce fialové tulipány. V bytě plném paragrafů se ve váze jaro vyjímalo. Bílá růže Byl nervózní, když...

Autor : dne 06/02/2022 | Ze STOklas | 0 komentářů

Víra

Z pera Saiph Lacaille. -*- Věř a víra tvá tě zachrání! Věř, běž a dokážeš. Stačí věřit, vše se spraví.Tím se lidé utěšují, když potřebují naději. Na tom nic není. Anežka, má známá z pobřeží, byla důkazem – kdykoliv se stalo něco zlého, přišla velká voda, nezdařil se lov, pomodlila se za zlepšení; pak šla pomáhat, s čím bylo třeba.Její sestra Eliška vdaná do hor měla k životu jiný přístup – možná proto už mezi živé nepatřila. Když přišel první sníh, sedla si ke krbu a věřila v brzké tání. Neměla zásoby, nepočítala s mrazy.Její tělo nalezli až na jaře, když slunce začalo...

Autor : dne 10/30/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Statečnost

Z pera Saiph Lacaille. -*- Elvíru jsem poprvé potkal, když jsem stál u otce a tiše rozjímal. Byla o dvě řady dál, opírala se o náhrobek, pohled upřený na květiny. „Lilie,“ otočila se na mě nevěřícně, jako by to neměla komu jinému říct, a pak už jen mlčela. Přikývl jsem. Truchlit se dá mnoha způsoby. Až o nějakou dobu, pár kývnutí a podivných sdělení později jsem zjistil, že pochovala manžela. „Byl tak odvážný,“ říkala a dmula se pýchou nad jeho statečností, slzy v očích. Nevím. Postavit se do cesty drakovi bez strategie, zkušeností a sám, to mi přijde spíše hloupé. Což jí nikdy však...

Autor : dne 10/21/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Spravedlnost

Z pera Saiph Lacaille -*- Hlásali, že každý dostane, co si zaslouží. Říkali, že vyslechnou každého a rozhodnou dle nejlepšího vědomí a svědomí tak, aby viník nikdy neušel trestu. Slepota, váhy, nadhled, žádné bezpráví. Jednoho soudce z lidu jsem znával. Chodíval oblečen v šedém hávu, nikdy se neusmíval. Jeho náhled na svět byl jednoduchý – provinil ses, pykej. Dlouho jsem si myslel, že má pravdu. Jenže… pak jsem jednou při průjezdu vesnice na chudém jihu viděl krást stařenku chléb, aby nakrmila hladové vnouče. Potrestal ji useknutím dvou prstů. Tehdy mi došlo, že spravedlnost nemůže být slepá. Jak ostatně říkal i Villon: vlky z lesů žene...

Autor : dne 10/11/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů