Statečnost

Z pera Rose Daninatali. -*- Co si to zase vymysleli? Prý to bude nesmírná zábava. Ha, ha, hrozně se bavím. Stojím uprostřed černého lesa a sotva si vidím na špičku svého nosu. Naslouchám okolním zvukům. Ticho. Tam někde je cíl, ale ještě pár metrů zbývá. Nadechnu se a dodám si odvahu. „Jsi statečná a ničeho se nebojíš,“ řeknu pevným hlasem a jdu dál. Kousek ode mne křupne větev. Srdce mi skočí do kalhot. Skoro nedýchám. „Prachy nebo život,“ vyskočí přede mnou obluda (respektive vedoucí tábora, ale to je mi v té chvíli jedno). Zaječím a moje statečnost vezme za své a uteče dříve jak...

Obžerství

Báseň z pera Rose Daninatali. -*- Už jsou tu zase Vánoce a věřím, že si nedám jen ovoce. Všude se line vůně krásná, moje prohra zde je jasná. Řízek, salát, cukroví, stále jsem lehce hladový, přihodím si chlebíček a už mi kyne pupíček. Ještě mě čeká vánočka, je to jen menší odbočka. Na talíři už voní klobása, žaludek se mi otřásá. Na čele vyskakují kapky potu, teď jdu zcela na jistotu, zmrzlinový pohár mizí a já se potýkám z krizí. Bříško už mě hrozně bolí, už mi sníst nic nedovolí, ale já chci všechno co tu je, kašlu na vředy moje. Sousto poslední, obžerství je...

Víra

Z pera Rose Daninatali. -*- „Pane Bože dej mi sílu a nadále stůj při mě. Neopouštěj mé zlomené tělo.“ Dívka si setře pot z čela a zahledí se k obloze. „Vybrala jsem si nelehký úkol, ale k očištění duše je třeba očistit i své tělo.“  Vzpomene si na ne úplně dávnou minulost, kdy prohrávala svůj boj se závislostmi. Její duše byla černá a víra dávno ztracená. Brodila se žumpou a padala hlouběji než na úplné dno. Až setkání s blízkou smrtí ji donutilo přehodnotit svůj život. „A tak jsem tady. Mluvím s tebou a věřím. Věřím. Moje víra je zase silná a zase budu...

Pýcha – Slunečnice

Z pera Rose Daninatali. -*- Ach, jak jsem krásná. Mé kráse se žádná jiná květina nevyrovná. Mé ladné tělo se pne do výšin. Zastíním všechny kolem sebe. To já se koupu ve slunečních paprscích, které mi dodávají ještě větší krásu. Musím se ještě pořádně natočit. Ta nádherná vůně, která se kolem mě line. Jsem prostě božská. Počkat, co se to děje? Kdo to na mne sahá? Au, au, někdo se mnou neurvale trhá. Paprsky mizí, je mi chladno. „Miláčku, to je pro tebe,“ podá Robert slunečnici své Jasmíně. Ta se pohrdavě podívá na květinu a odhodí ji stranou. „Hm, růže by lépe vystihla mou...

Naděje

Z pera Rose Daninatali -*- Naděje prý umírá poslední. Ale já vám říkám, že ta má už dávno leží někde pod drnem. Stále jsem nenarazila na toho pravého. Vlastně ani na toho nepravého nebo levého. Vůbec o mě nikdo nestojí. Cožpak mám kolem sebe kouzelnou bariéru? Jsem neviditelná? Smrdím? Předpokládám, že ne, protože to by o mě alespoň zakopnul majitel parfumerie se vzorky zdarma. Nevzdávej se naděje. Kdepak se vzdávat něčeho, co už dávno nemám. Maminka říkávala, že se o mě chlapi poperou. To tak. Jenže mě to nedá a asi stále budu doufat v toho prince na bílém koni. Přeci jen, naděje umírá...