Hvězdobraní

Věnováno Niane z Libelusie. Klidné Vánoce s hvězdou v srdci přeje Petromila -*- Něžná hvězdička, co ve věži se schovává,občas v síni objeví se její křehká postava.Hvězdy na obloze umí číst,budoucností však nikdo není si jist.Teď ale zase po roce,přišly i k vám do věže Vánoce.Ať vaše hvězdy dál září,nechť se Vám ve všem daří.Do dalekohledu ráda se dívá,prosím hvězdy, ať jen to dobré...

Anděl s notou v těle

Krásné Vánoce, madam Aki! P. -*- Nechť Vaše nota,je pro Vás životní jistota,ať v duši Vaši zavládne klid,přesně tak, jak to má o Vánocích být.V dáli zní tiše viola,vzpomínky a úsměv něžně přivolá.Krásné vánoce a co nejvíc zdraví,to sestřička Vám s úsměvem praví!

Vánoční mazlík

Milá Gab, děkuji, jednoduše a prostě za to, že jsi. Jsi vyjímečná a jednou se to naučíš vidět. Hezké vánoce 🙂 Tvoje Petromila -*- Noc je ještě mladá, podívej, hvězda k zemi padá, něco si přej, jsi přeci čaroděj. Vánoce krásné ti přeji, ať v srdíčku tě krásně hřejí, úsměvy rozdávej všem dál, jsi přeci všech mazlíků král

Bobří pohádka

Bobříka spánku a hezky ve formě básně pro vás ulovila slečna Petromila Nivalis. -*- Povím vám pohádku, o bobřím mláďátku. Co nechtělo spát, chtělo si jen hrát. Hračky rozházené všude, mládě neposedné, co z tebe jen bude! Nechce se ti spát, nemůžeš si jen hrát! Bobřík však víc a víc, utíká do světa, kde je  hra a smích. A co dělám já? Smí být to, co je zábavné, na chvíli i nesprávné? Vyměním smích a zářící bobří očka? Nepořádek přece počká, půjdeme si hrát, bobříku, už nemusíš spát. Chci, abys byl spokojený jen, jednoduše a prostě, každičký den. Zítřku nechme povinnosti, užijme si nevinnosti. Vždyť žijeme ve společnosti, kde smích se stává minulostí. Bobřík usnul tamhle v koutku, jak mávnutím vrbového proutku. Zapomeň teď na starosti, slzy jsou už...

Na vlnách strachu

Bobříka strachu vyděsila svým příběhem Petronila Nivalis. -*- Naše bobří rodinka si spokojeně žila dál. Stavěli, hlodali, pracovali, odpočívali i snili. Spolu.Měsíce ubíhaly. Poslední dobou si ale tatínek všímal rostoucího okolního sucha. Jeho bobří smysly mu říkaly, že přeci jen není něco v pořádku. Řeka Cidlina povážlivě klesala, ze dna vykukovaly i kameny, které byste dříve nikdy nespatřili. Prostě a jednoduše nepršelo. A dlouho. Okolní tráva byla suchá, rostlin a trav bylo pomálu, vše žíznivé a zažloutlé. Situace se viditelně zhoršovala.Rodina se tedy vlivem těchto úkazů rozhodla pro malý výzkumný výlet. Chtěli zjistit, zda sucho panuje všude okolo, nebo jsou naopak místa, kde je vody dostatek a co je příčinou, že...