Cihla

O příběh sepsaný v rámci Literárního semináře, se s vámi rozhodl podělit pan Nebelbrach Mechacha. -*- „Co to máš za cihlu!?“ rozesmála se Katka. „Neutrhne ti kabelku, když ji dáš dovnitř? To je strašné.“ „Však se říká, že nejblbější jdou na zedníka,“ přisadila si Marie. „Nechte ji,“ zastal se Lucky Martin, „ona za to nemůže.“ „To ne,“ pokračovala Marie, „jaká se narodila, taková je.“ „Kašli na ně,“ obrátil se soused na Lucku, které vstoupily do očí slzy. Vděčně na něj kývla, ale pak cítila, že nezadrží pláč, tak raději rychle utekla na záchod. Nejraději by svůj mobil hodila do mísy. Byl to starý typ, obrovský, s velkou anténou. Táta jí ho dal k narozeninám. Koupil ho v bazaru. Na dražší neměl, protože… Protože, jak věděl Martin a Lucie mu byla vděčná, že to...

Autor : dne 11/20/2022 | Z křídel můr | 0 komentářů

Štědrost

Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Bylo mu dvacet pět let. Dokázal, co málokdo jiný ze čtvrti, v níž vyrostl. Jeho vrstevníci obvykle končili jako členové pouličních gangů. Kdo nedostal ránu nožem, ten ji zasadil. Také on jich několik štědře rozdal. Tu poslední knězi, jenž ho napomenul, když rozbíjel výlohy obchodů. Nikdy nezapomene na jeho oči. Nebyl v nich strach, jen smutek. „Odpouštím ti,“ uslyšel a pak mu umírající podal nějaký lístek. Před třemi lety se oženil. Před rokem se mu narodil syn. Byl na něj hrdý. Jemu i ženě dával štědře nejen vše, co vydělal, ale i svou lásku. Stal se vzorným otcem a manželem. Za to ho však publikum neobdivovalo. Na lístku, který mu kněz dal, byla adresa boxerského klubu, zřízeného charitativní organizací. Financován byl ze...

Autor : dne 03/03/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Lehkomyslnost

Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- „Vás bych, pane, tady nehledal. Já jsem prohýřil majetek s kamarády a lehkými ženami, co jsem nepropil, to jsem rozdal na spropitném. Není se čemu divit, že jsem skončil ve vězení pro dlužníky. Ale vy, jeden z nejuznávanějších bankéřů současnosti?“ „Myslel jsem si, že se mi nic nemůže stát, tak jsem celých pět let neplatil daně a teď na jejich okamžitý doplatek nemám. Měl jsem spoustu přátel mezi politickými špičkami. A vidíte, stačily jedny volby, vyhrála strana, od níž jsem to nečekal, tak jsem jí nedal sponzorský příspěvek, a oni teď ze mě udělali ukázkový příklad, jak očišťují naše...

Autor : dne 02/25/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Smilstvo

Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Když jí rodiče řekli, že navštíví vzdálené příbuzné, vůbec netušila, co ji čeká. Ztratila vůli. Pokoj jejich syna byl úplně jiný než jejího přítele. Na stěnách se proháněli faunové s nymfami, strop se skvěl hvězdami, koberec se zelenal jako trávník a nad postelí se klenula nebesa. Zpod ní se šířilo světlo, jediné v této místnosti, neboť okna byla zatažená. Když odcházela, věděla s jistotou, že sem již nikdy nevkročí. Nevadilo to však. Nevadilo nic z toho, co bude, ani z toho, co bylo. Vše, co se stalo, jí připadalo snové stejně jako místo, kde k tomu došlo. Byla naplněna krásou.

Autor : dne 02/13/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Naděje

Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Vznášela se planetou. Život zde již dávno zanikl. Vzpomínala na inteligentní tvory, kteří ji kdysi uctívali a díky tomu věřili, že se jim podaří osídlit planetu jinou, až se tato stane neobyvatelnou. Podnikli řadu pokusů, ale všechny se ukázaly být marné. Všichni dávno zemřeli. Hvězda se stále zvětšovala, zprvu oranžověla, pak červenala. Snědla bratříčka i sestřičku planety a blížila se k ní. Už se jí dotkla, pohladila ji, přivoněla a něžně ji vtáhla do sebe. Pozemská Naděje poznala, že již může zemřít. Zůstala totiž v prázdném prostoru jako poslední. Zamávala ještě na svou matku Vesmírnou Naději a splynula s...

Autor : dne 02/12/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů