Tma

Slečna Mira si pro čtenáře připravila krátký příběh nořící se do mysli padající duše člověka, který je mrtvý a čeká na své znovuzrození. Nebo je to snad jen sen? -*- Tma – tma tak hustá, že jsem si byl jist, že mě pohltí, pokud jí brzy neuhnu. Jaký by to ale mělo smysl? Všechno bylo pryč. Jakýsi zvířecí instinkt ve mně ale vzbuzoval strach. Strach tak strašný a neovladatelný, že jsem ustoupit musel. Instinkt, který mě k tomuto donutil ale netušil, že za mnou už nic není. Mé bosé a zaprášené nohy poseté odřeninami a záděrami se s očekávanou kamennou podlahou nesetkaly. Místo toho mi kolem uší prosvištěl ledový vzduch, jako by se se mnou loučil a pak… Padal jsem. Nevím, jak dlouho. Nevím ani kam. Jedinou konstantou tohoto zvláštního přespříliš dlouhého pádu byla...

Autor : dne 03/09/2023 | Psychologické | 0 komentářů

Snový klam

I slečnu Miru lov bobříků chytl a jako svého druhého bobříka si ulovila bobříka veršů. -*- Stěny kolem mě se třpytí, v mých uších šumí vody hlas. Shlížím na jeskynní kras zasypán plátky lučního kvítí. A vprostřed té nevídané jeskyně strom ladný jako stéblo trávy tyčí se, pod jeho větvemi stádo koní se pase. Na hřbetě koně pak – překrásná jezdkyně. Dělám krok blíž, ona však dál se zdá, vesele zahvízdá a není jí již. Tak běžím ke stromu, dech sotva popadám, škobrtám, kořen za kořenem míjím, vyhýbám se jim, jak jedovatým zmijím, a na zem, již bez dechu, znaveně...

Autor : dne 07/14/2021 | Bobřík veršů | 0 komentářů

Všude byl led

Vítáme u dlouhodobého lovu literárních bobříků novou autorku – slečnu Miru Jay Michaels, která si jako první ho ulovila bobříka sta chvil! -*- Všude byl led. Třpytil se jako noční obloha. Ta, která se na něm tak krásně odrážela. Vprostřed zamrzlého jezera byl odraz měsíce, hvězdy všude kolem něj. Lehký vánek vozil drobné vločky vzduchem. Zuřivě bušil na zamrzlou hladinu, chlad pronikal do nejzazších koutů jeho bytí. Všude byla tma. Všude byl led.

Autor : dne 06/30/2021 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Kvítek osudu

Život na moři je životem těžkým, plným obětí a těžkostí. Kdo by si pak nechtěl přečíst tajemný příběh, který jednoho více než vtáhne do děje? -*- Prkna na lodi se prohýbala pod každým mým krokem a tiše vrzala, do plachet se slaný vítr již mnoho dní neopřel a šedé nebe zvěstovalo bouři. Očima jsem líně přelétl ostatní členy posádky – všichni se věnovali svým povinnostem, přesto se ale všechno dělo pomaleji než obvykle. Loď jako by stála na místě a nechtěla se pohnout z místa, přestože jsme se stále blížili našemu cíli. „Lou, co říká mapa?“ Otočil jsem se na slizkého piráta, který měl v tu chvíli nos zabořený do navlhlých papírů. Musel jsem se hodně snažit, abych se nerozkašlal – ten chlap hrozně páchnul, ale kapitán nařídil nechat ho na...

Autor : dne 04/10/2021 | Z křídel můr | 0 komentářů

Kdo ví

Druhý ze spletených příběhů je z pera slečny Miry Jay Michaels. Příběh 1 V domě panovalo zdánlivě neporušitelné ticho, jen sotva slyšitelný šramot se ozýval vždy, když se Kaidin šperhák trefil na správné místo v zámku a ten se s cvaknutím otevřel. Všechno probíhalo podle plánu – kolem stráží jsme se proplížili bez jediného zádrhele a jediné, co teď zbývalo udělat, bylo dostat se k trezoru. Cestu ven jsem neřešil – někde ve sklepě se nacházel vstup do kanálů, pokud se něco pokazí, utečeme tamtudy. Slyšel jsem, jak si Kaida naposledy oddechla, než se dala do odemykání posledního zámku. Jakmile se ozvalo mně již příliš známé cvaknutí, natáhl jsem se po klice, byli jsme velmi blízko. Všechno se zdálo tak perfektní. Nebylo. „Z cesty!“ vykřikla Kaida vyděšeně. Když...

Autor : dne 04/05/2021 | Z velikonočního košíku | 0 komentářů