Podzimní ráno od Marguerity

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * „Crrrrrrr!!!!“ Budík. Ne a ne, ještě je noc. Otevřu jedno oko, vidím tmu. Pomalu zavřu to první, abych náhodou neudělala moc prudký pohyb hned po probuzení. Otevřu druhé oko. Tma. Takže nemůže být ráno! Ráno znamená stoupání sluníčka na oblohu. Teď je tam ještě měsíc! Pokojně opět usnu. Probudí mě světlo. Ráno, je ráno? Kouknu na hodiny. Devět. Já zaspala! Vylítnu, oblíknu a běžím do práce. Podzim a zima bývá vždycky tragický pro udržení práce. Cestou z práce hltám pohledem zbarvení listí. Krása, jednoduše nádhera. Jen to vstávání. Ještě štěstí, že mám tolik let na trénování přijít včas do práce. Vydáno v původním znění bez...

ŽD10 – Hůl nebo hřeben?

Drabble v žánru fantasy   Kolem hlavy jí prolétl magický blesk, který za ní rozsekl strom. Ajaj, to bude zase den. Vytáhla kouzelnou hůl a párkrát s ní máchla ve vzduchu. Čekala. Nic se však nestalo. Koukala na ostatní studenty, jak jim to jde. Viděla, jak se k ní blíží další blesk, který byl mnohem rychlejší. Máchla holí dvakrát a třikrát s ní zabušila do země. A pak rychle uhnula, protože se opět nic nestalo. „Konec zkoušení,“ ozvala se vysoká osoba a bylo to znamení, že může jít konečně domů. Přišla domů, vzala hůl, přelomila ji vejpůl a vložila do kamen. „Tak budu třeba kadeřnicí!“ Redakční úpravy provedla Áine...

Duše mrtvé

Drabble do soutěže Halloween Pod vrbou.   Halloween. Oslava duše mrtvých. Pfff! Dlabe dýni a přemýšlí, že je to poměrně morbidní záležitost. Vyřezává oči, nos a udělá zubatý úsměv. Zapálí v ní svíčku a položí ji ven. Teď bude mít klid. Proč by měla slavit Halloween? Děsit ostatní maskou a nacpávat se sladkými očními bulvami. Nesmysl! Umyje se, oblékne pyžamo a knížku. Za chvíli usne a zdá se jí příšerný sen. Dýně získala tělo, v ruce má nůž a stojí v jejím pokoji. Probudí se a otevře oči. Byl to jen sen, opakuje si. Zlý sen. Rozhlédne se a v pokoji stojí muž s nožem v ruce. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD9 – Válení

Drabble ve formě básně Na válendě, tam je nejlépe, zimou se nikdo neklepe. Podzim, zima – ideální čas, negaučové aktivity vem ďas. Hrnek čaje, brambůrky to jistí, venku padá barevné listí. Pod sebou horu polštářů, venku slyším zvuk popelářů. Nikomu nezávidím běhání venku, radši sáhnu po teplém hrnku. V šest už chci jít do postele, přitom není hodin jak na kostele. Tma, jak kdyby hluboká půlnoc byla, znavená jsem jak uběhaná kobyla. Pustím telku, copak dnes dávají, ha, teleshopping, co mi asi prodají! Přepínám a přepínám, sitcomy všude, to zas kvalitní večer teda ale bude. Chvíli koukám, víčka však klesají, vypínám telku tiše a potají. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD8 – První krok

Romantické drabble   Podívá se, nepodívá se? Proboha, tak se podívej! Já se vykoupala, navoněla, učesala… ano, dokonce jsem se i učesala! Tak se podívej, jak mi to sluší! To snad není možné, on se nedívá… Jí to tak sluší, dokonce se i učesala! To obvykle nedělá. Většinou tady běhá, na všechny se usmívá… na mě taky, ale to ona na všechny. Achjo. Jestli se nepodívá, tak na něj převrhnu vázu s kytkou. To by bylo, aby se pak nepodíval. Na co čekat, jdu do toho. BUM, BÁC. Promiň, já nechtěla! To… to… to nevadí. Jmenuji se Eliška. Já jsem Radim. * * * Později Kouzelníkovi. Redakční úpravy provedla Helenia...