Sněhulák
V prvním kole byl loven ve velkém, ale ani v druhém kole na něj nebylo zapomenuto. Bobříka sta chvil se rozhodla ulovit i Marguerita Laux. -*- Jaké je to být sněhulákem. Nejdřív jste v mráčku a čekáte na vhodný čas. Musí být zima, musí být těžký mrak. Musí se vás sejít víc. A pak to přijde, jako vločka se snášíte k zemi, která musí být natolik prochladlá, že vydržíte. Musíte být vločkou vedle vločky, udělat bílý povlak na zemi. Pak přijde nadšený tvor, že jste, že z vás může tvořit. Nejdřív přijdou sněhové koule a pak začne koulet větší kouli. Začínáte ožívat. Jedna největší, na to menší a třetí je nejmenší. Vyšňořit, dát mrkev jako nos, hrnec jako klobouk. Dvě větve jako ruce, oči uhlí. A jste na světě! Díváte se po bílé krajině a kolem vidíte koleje, ze kterých...
Když jde malý bobr spát
K lovu bobříka ponaučení se přidala naše duší společnice Marguerita Laux. -*- Sešli se čtyři bobři a nevěděli, co s večerem. „Hele, zkusíme vyvolat duchy!“ pronesl první bobr. „Duchy? Vždyť to je blbost, ti neexistují!“ pronesl druhý. „To nevadí, zeptáme se, jak umřel a co by na tom změnil,“ nadšeně řekl třetí. Čtvrtý mlčel a už dopředu se bál. Bobři začali hledat informace, jak se správně vyvolávají duchové a ten jeden, co se bál, ten poslední, přemýšlel, jakého mrtvého bobra zná a byl to za života dobrák. Přeci jen jistota je jistota, přece nevyvoláte vraha všech vrahů. „Vyvoláme bobra Holiče!“ vykřikl první bobr a oči mu svítily nadšením. „Co blázníš, jen toho prosím ne, vždyť co když nás všechny oholí!“ zděšeně vykulil oči čtvrtý bobr a litoval, že neřekl...
ŠKM – Bílý úlomek
„Vrkú, vrkú, vrkú,“ ozvalo se z koruny stromu. Magdaléna zvedla oči a hledala ptáčka. Nic. Mlčel. Vzala do ruky pár šišek a z nudy se začala strefovat do stromu. Měla poměrně dobrou mušku. Jedna šiška, dvě, tři… Všechny se strefily na cíl. I tak jí to ale náladu nezvedlo. Nudila se. Uslyšela zašustění a zbystřila. V houštině lesa se něco pohnulo. Přikrčila se a číhala. Doufala, že to není žádný loupežník, o kterém jí čítávala chůva. Zatajila dech. Pomalu se vydala na sever, odkud se předtím ozval zvuk. Odhrnula větev a spatřila, že na louce za lesem jsou dva chlapci na honu. Vypadali, že tady nemají ani jeden co dělat. Stejně jako ona. V duchu se zasmála. „Kdo to byl?“ ozval se jeden z nich, když ho Magdaléna strefila šiškou. Potichu se chichotala a snažila se...
Sněhová vločka pro Petulu Laskavou
Od Marguerity Laux. * Moje milovaná Peťule! Na úvod – asi Ti přeju všude, kde se dá, protože Ti jednoduše ráda přeju, abys měla velké štěstí (to už máš), lásku (těch už máš..!:D), úspěchy (taky máš), zdravíčko (toho máme všichni málo, ale aspoň jsi živá) a kouzelnou pohodu (té je vždycky nedostatek). Takže Ti vlastně přeji, aby i v dalším roce jsme spolu strávily ještě více času, poznaly spolu ještě víc podniků, kde nás nutí za to, co jsme snědly a vypily, platit (šmejdi!) a udržovaly prokecanou díru v našich hlavách. S Tebou je všechno veselejší, jasnější, jednodušší a skutečnější. Taky děkuju, že jste mi vytvořili mou soukromou knihovnu a tak můžu ignorovat spoustu lidí, kteří na mě mluví, a já je neslyším, protože si čtu. Děkuji, že jste mi udělali izolaci od...
Sněhová vločka pro Vicky Charmant
Od Marguerity Laux. * Moje milá, krásná Vicky, nepřeji ti sice jako vždycky, ale se stejným nadšením, déle se nad přáním nasedím. Hůlky jsme spolu spojily, jak jsme proti sobě zápolily. démona jsi mě naučila, prohráváním vyučila. (pfff!) Nejen k Vánocům Ti chci popřát, ať tě štěstí, láska bude hřát. V rouchu právníka hůlku měj, na všechny trestance se pěkně směj. Zákoník ať tě všude pronásleduje, trestanec ať od tebe vykoleduje. jen mu dej, zločinci, neskonči ale v blázinci. A tak tedy krásné Vánoce, sejdeme se tu zas po roce. Hodně štěstěny do dalšího roku, půjdeme zas spolu bok po...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
