Z deníku prvačky 2

Cesta MHD, aneb, jak to vidí puberťačka… Nastupuji do přeplněného autobusu. Dveře se zavírají, autobus se pomalu začíná rozjíždět. Čas se neskutečně táhne, neboť město je plné aut, která se vracejí z práce. Navíc autobus se začíná postupně naplňovat a začíná v něm být nedýchatelně. Jak já nesnáším být odkázaná na MHD. Smířená se svým osudem hypnotizuji vteřinovou ručičku svých hodinek. Snažím se zabavit sledováním lidí kolem sebe. Nevím proč, ale vážně teď nedokážu na nich vidět nic zajímavého. Proč mi to jen nejde…?! Že by sen ten čas konečně trochu poposunul? Právě totiž dojíždím tam, kam chci. Ačkoli jdu svým způsobem velmi pomalu, čas se prostě nehýbe. Ačkoli žádné auto nejede a všichni přechází, já se stejně zastavuji u přechodu. Vlastně ani...

Autor : dne 12/16/2008 | Z deníku prvačky | 0 komentářů

Z deníku prvačky

Pojďte nahlédnout do deníčku jedné nešťastné prvačky…Milý deníčku, je to zlé. Je to moc zlé. Nepamatuješ se, že bych někdy psala, že jsem přišla domů a celý den jsem se učila? Ne? Tak nejvyšší čas s tím začít. Bylo mi jasné, že se budu muset učit trochu víc, ale že až takhle?Ale první jednička tady za tu námahu stála. O tělocviku už jsem měla tu čest ukázat, jak jsem „nadaná.“ Navíc za přítomnosti svých milých bývalých spolužáků, kteří ze mě měli za plotem skvělou zábavu… To zase budou v tanečních narážky… Taneční. To je snad to jediné, o čem opravdu můžu napsat, že mě baví. Prostě pohádka. No jo, jsem romantička, ale to už ty přece dávno víš. Jenže teď své romány nějak nestíhám číst. A docela mě to deprimuje. Jo, přiznávám, je to...

Autor : dne 10/28/2008 | Z deníku prvačky | 0 komentářů

Vzpomínka na milovanou babičku

Tato povídka je autobiografická. Velmi citlivě vystihuje můj vztah k zesnulé babičce. Protože miluji “přepadovky,“ často jsem přijížděla neohlášená. Do Luštěnic jsem se vždy dostala vlakem nebo jsem našla nějaký ten autobus. To nikdy nebyl problém. S věcmi s sebou jsem si taky nemusela lámat hlavu. Vzala jsem jedno tričko a tepláky. Ostatní věci jsem si u babičky nechávala. Poslední dobou mi mamka ještě vždy přibalila nějaké pečivo, protože babička byla sama a já vždy trvala na tom, aby můj příjezd byl tajemstvím. Stejně by se nikdy nestalo, že bych u babičky měla jen trochu hlad, ba naopak! V autobuse jsem vždy byla hrozně natěšená na to, jak zase babičku překvapím. Babička bydlela ve světle zelené bytovce u hřiště. Z autobusu jsem to neměla daleko,...

Autor : dne 10/10/2008 | Psychologické | 0 komentářů

Šok pro Kláru 5. – 1/2

Básnička k následujícímu dílu 🙂Nádraží je plné, jede se na koně. Plno dětí rodičům z autobusu mává, šťastnému odjezdu třikrát sláva! Vedoucí na kytaru hrají jako zamlada, autobusem otřásá pravá táborová nálada. **** Sotva z autobusu vystoupí, pohledy si nakoupí, představí se jim Eva, hlavní táborová žena. Zadává jim instrukce, spát se bude v chatce. Našim hrdinkám je přidělena chatka dva a dvacet, takových je tu víc jak dvakrát tucet. Spočinou ve čtvrtém oddílu, za vedoucí mají Pavlínu. **** Aby jim v chatce nebylo smutno, přidat další dvě holky je nutno. Milena a Zuzana z Peřimova, velké seznamování začíná. S Klárou to málem sekne, možná i trochu vyjekne. Nad novými sousedkami šťastně vzdychne, alespoň si na ně zvykne. Po vydatném obědě další proslov je čeká,...

Autor : dne 09/27/2008 | Šok pro Kláru | 0 komentářů

Šok pro Kláru 4. – 2/2

Tentokrát se podíváme do zákulisí velké oslavy, kterou Romča připravuje. Půjdeme s Klárou nakupovat a budeme účastníky té slíbené oslavy. Nakonec ještě zabalíme Alenu na tábor… 😉 V 7 hodin zazvonil u Romany budík. Šátravým pohybem ho nahmatala a utišila. Nejraději by si ještě přispala, ale příprava oslavy nepočká. Oblékla si sukni a halenku, umyla si zuby a zamířila do kuchyně, kde nechala rodičům vzkaz. Jdu vyzvednout ty objednané dorty. Sežeňte mi prosím ty chlebíčky a další pohoštění. Díky. Romča Pak už její kroky mířily ven, z bytu, rovnou do cukrárny. Nejdříve se ale zastavila v místní vyhlášené pekárně, kde si koupila dva loupáky, jako náhradu za neexistující snídani. Pocit sytosti se jí rozlil celým tělem. Teď už ale rovnou do cukrárny, přikázala si....

Autor : dne 08/30/2008 | Šok pro Kláru | 0 komentářů