Zahradničení

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Byl krásný, slunečný den. Na obloze se honily mráčky a větřík lehce pofukoval. Tak tedy dnes, dnes je ten pravý den. Tomášek šel pomalu do kuchyně, kde už ležela připravená mistička se semínky. Tomášek ji opatrně uchopil a zamířil na zahradu. Jenom ještě najít nějaké pěkné místečko. Aby měly kytičky dost světla a tepla. Támhle v koutku to bude hezké. Tomášek opatrně vyhrabal kolíčkem hlubokou jamku a semínka do ní opatrně položil. Teď ještě přidat trochu vody z konvičky. A opatrně hlínu zahrnout. Snad semínka neobjeví nějaký nenechavý ptáček. Tomášek zamířil domů a už se velmi těšil, až kytičky vyrostou. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/10/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Rodná zem

Zemská povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. „Dědečku, vy jste zase smutný. Stalo se něco?“ Ze zamyšlení mě vytrhl hlas mé vnučky Alex. Tedy, Alex jí říkáme běžně, i když se jmenuje Alexandrina. Bylo to vlastně logické vyústění situace, ve které jsme se ocitli. Tady v Americe by jméno Alexandrina vypadalo zvláštně a lidé by měli problém ho vyslovit. To nádherné jméno, jméno mé matky. Už zase musím vzpomínat. Na svou vlast, své mládí, na vše, co jsem opustil. Je to už tolik let, až je mi zatěžko to počítat. Každé nové jaro přinášelo naději na návrat a každá zima ohlašovala jen zmar. Zima, byla to však pravá zima? To mírné ochlazení se nedalo srovnat s třeskutým mrazem, který bodal do tváří. A sníh, kde jsou ty hromady sněhu, které ani tři muži nestačili...

Autor : dne 08/08/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Matka Země

Zemská báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Matkou jsi naší, strážce měst, Ze kterých vedou stovky cest, Svou krásu půjčíš květinám, S tebou není nikdo sám. Tvá moře jsou i pohoří, Ze kterých se říčky vynoří, Za dary tvé ti děkuji, Jež nalézám v každém příboji. Na polích ječmen dozrává, Oslav zástup se pořádá, Vesel tančí každý z nás, K oslavě přidává svůj hlas. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.

Autor : dne 08/06/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Pletení věnců

Drabble do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Slunce pomalu stoupalo po obloze a na stéblech trávy se třpytily perly rosy. Po louce přecházely dívky, trhaly květy a zpívaly si. Každá se snažila vybrat ta nejkrásnější kvítka pro svůj věneček. Každá si přála být na slavnosti nejkrásnější. Součástí dožínkových oslav byl tanec pěti vybraných dívek z vesnice, které společně proplétaly barevné stuhy připevněné ke stromu na návsi. Největším vyznamenáním však pro dívku bylo, když směla nést dožínkový věnec z obilí a květů. Vždy jen jedna dívka za rok byla vybrána k této úloze. Dožínkový věnec byl již dávno upleten, spočíval na šafářově stole. Jméno však zůstávalo stále tajemstvím. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 07/31/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Ze STOklas | 0 komentářů

Dožínková

Báseň do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Zlatá je barvou sváteční, oslavy vždy nám rozjasní, voní louka, mez i sad, květiny jdu si natrhat. Ke květu vkládám další květ, věnec uviji si hned, dnes ozdobit má čelo mé, kéž milý si mě povšimne. Tančit chci kolem stromoví, odlesky světel mě ozdobí, smát se a zpívat do rána, práce již je vykonána. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Autor : dne 07/31/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů