Ze STOklas

Zpověď tuláka

Gita Hrdličková · · 1 min čtení

Stopnu si auto, nebo kamión nebo loď na řece. Na tom nezáleží, jde jen o to pobýt pár dní na jednom místě a pak zvednout kotvy a vypravit se dál. Na tuláka, jestli je to vůbec nějaké povolání, není třeba žádný diplom nebo škola, člověk se učí hlavně z toho, co potká cestou. Jak přežít mráz i horka…

Ze STOklas

O taktice chřipkového viru

Gita Hrdličková · · 1 min čtení

Zima letos nestojí za nic, pořádně ani nemrzne a ve vzduchu se množí viry až hrůza. Nejpočetnější a nejzákeřnější jsou viry chřipky. Krouží kolem nás, množí se a vyhlížejí své oběti v dopravních prostředcích. Když už se do nás nějaký pustí, zvolí guerillovou taktiku a přepady ze zálohy. Chvilku nás…

Ze sálu soutěží

Moje stará basa

Gita Hrdličková · · 3 min čtení

Brum. Brum. Brum.
Bručela si moje stará basa v koutě. Dělala to vždycky, když jsme osaměli. To zvláštní bručení jsem slyšel jenom já, bylo to spíš takové vibrování na vnitřní straně lebky, které se ke mně přikrádalo z nočního ticha. Měl jsem ten pocit rád, přicházel těsně před spaním a příjemně šimral v mozkovně.

Z křídel můr

Říkali jí Louis

Gita Hrdličková · · 3 min čtení

Gita Hrdličková

Říkali jí Louis, prý pocházela odněkud z Lille nebo Termoilles, ale málokdo o ní věděl něco víc. Introvert, řekla by moje maminka zkažená časopisy o psychologii, ale podle mne na ní víc sedělo "pošahanej cvok." Alespoň ji tak titulovali moji drazí spolužáci.
Vážně, člověk může mít smůlu na telecí nebo slepičí třídu, ale soukromá škola pro děti bohatých byla v tomhle ohledu vyloženě kanál.