Podzimní ráno od Floreleil

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ach jo, zase zvoní budík a venku ještě tma. S nechutí se štrachám z postele. Je pondělí a musím do práce. Konečně se rozednívá. Za okny už bývá ráno ticho, ani ten kosák nezazpívá. Maximálně pípne vrabec v korýtku pod střechou. Čekám na autobus, když slunce na východě vystrkuje první nesmělé paprsky. Z okénka pozoruju hustou mlhu, jak se válí v údolíčkách blízko vody. Vše je matně šedozelené. Sluneční svit postupně rozjasňuje podzimně zbarvené stromy. Červená i žlutá vylepšují náladu. Na listech se třpytí kapky rosy. Začínám mít chuť se smát. Nakonec, on z toho pošmurného rána bude krásný den! Vydáno v původním znění bez...

ŽD6 – Hříbková

Pohádkové drabble   Bylo, nebylo, za devatero horami a sedmero řekami rostl jeden hříbek. Měl hnědou hlavičku, bílou tlustou nožičku a na travnatém polštáři kolem ještě spoustu bratříčků. Užíval si deštík, pak se slunil na sluníčku, poslouchal hlasitý zpěv lesních ptáků, prostě pohoda. Jednoho dne šel kolem houbař Pepík. Vzal nůž a šmik, hříbky už nesl v košíčku do chaloupky. Tam je rozkrájel, podusil na másle, přidal vajíčka, posolil. To byla vůně! Linula se široko daleko. Přilákala Mařenku, zrovna jdoucí po cestě, až do kuchyně. Pochutnali si spolu na smaženici, slovo dalo slovo, a jestli neumřeli, žijí spolu v chaloupce pod kopcem dodnes. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD5 – Z deníku pavouka Freda

Drabble formou deníkového zápisu   Čtvrtek patnáctého. Dneska bylo krásné ráno. Vítr nefoukal, slunce svítilo a ve vzduchu to slibně bzučelo. Vytvořil jsem krásnou pavučinu. Dolů, doprava, nahoru, dolů, doleva, nahoru, kolem dokola a zase. Odpočíval jsem, nahříval se na sluníčku. Tiše bez pohnutí čekal. Okolo poledne se chytila malá muška. Zamotal jsem ji a vycucal. Moc malá, ještě jsem měl hlad. Blízko proletěla moucha. Druhá. Třetí. Dvacátá. A v síti pořád nic. Už mi kručelo v břiše. Před večerem se ozvalo tryskové letadlo jménem čmelák. Prorazil mi síť a uletěl. Mouchy se mi z bezpečné vzdálenosti smály. Ach jo. Zítra abych stavěl novou síť. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD4 – Zdravotní procházka

Drabble v žánru hororu či thrilleru   Jdu lesem. Mlha pohlcuje stromy. Svět se omezuje na několik kroků. Neslyším nic, je ticho. Ale cítím, že tu něco obchází. Zastavuju. Nevím, co to je. Vím jen, že spolu s mlhou se to stahuje blíž a blíž. Srdce mi buší v krku a dech se zadrhává. Kůže mi mravenčí, jako kdyby chtěla slézt z těla. Slyším zvuk! Pomalu se šourá zprava! Do nosu mi vniká odporný nasládlý pach. Už je blízko! Nemůžu se hnout ani křičet! Mlha je už u mě! Zvedá se vítr. Přináší déšť a mlha mizí. Zase se můžu hýbat. Divoce se rozhlížím a prchám pryč. Redakční úpravy provedla Helenia...

O studánce zapomnění

Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. V krčmě U Brouka se scházeli pocestní z celého kraje. Jednoho večera se zastavil za partou přátel i Verbarix. Potulný kejklíř a příležitostný kouzelník. Rád prozkoumává tajemná místa, vlastně je tím skoro posedlý. No a nedávno narazil na opravdu hrozivé místo. Vlastně tam nebylo vůbec nic. Jen taková strašlivá prázdnota. A od té doby nemůže v noci dobře spát, jeho sny jsou děsivě prázdné. Budí se celý vyděšený. Kamarádi se mu snažili pomoci, ale nikdo na nic nemohl přijít. Krčmář je chvíli poslouchal a pak si vzpomněl, že zrovna nedávno mu někdo vyprávěl o studánce zapomnění. Je prý kdesi v hlubokém lese poblíž Lungsodu. Bohužel přes les nevede žádná stezka, ale dá se jít v noci směrem k hvězdě Putýnce. Vzácnou...