Upřímnost

Z pera Enselis Ismenia -*- Jako každý týden seděl ten muž v rohu sám a před sebou měl rozložené karty. „Dobrý den, mohu si přisednout?“ Stařík ani nevzhlédl a jen pokrčil rameny, brala jsem to jako souhlas. „Jak se jmenujete?“ zajímala jsem se. Mlčel a dál rovnal jednu kartu na druhou. „Líbí se Vám tu?“ zkusila jsem znovu. Už jsem se chtěla zvednout, když promluvil: „Slečno, jsem tu v domově důchodců už pěkných pár let a dám Vám jednu radu. Nebuďte vždy ke každému upřímná za každou cenu. Ano, je to krásná věc, ta upřímnost. Ale mohlo by se stát, že skončíte jako já –...

Obžerství

Z pera Enselis Ismenia -*- „Říkáte si, že taková neřest jako obžerství je jen mezi lidmi? Byla jednou v lese svědkem toho, že to tak není.“ Kývnu na hostinského, objednám si ještě korbel piva a pokračuji směrem k bardovi: „Představte si myslivce, jak celé léto a podzim sbírá a střádá krmení pro lesní zvěř na zimu. S prvním sněhem odnese část zásob ke krmelci, a co se nestane. Přišel tam takový postarší jelen a začal se ládovat. Zlikvidoval všechno, nic nezbylo. Druhý den to samé. Ostatní zvířata jen smutně očichávala prázdný krmelec a jelen po týdnu už sotva lezl. To je dneska ale zvěř,...

Lenost

Z pera Enselis Ismenia. -*- Lenost – každý to známe, každý občas něco odkládáme. Ne proto, že nemáme čas, ale proto, že se nám prostě nechce. Někdy je o tolik jednodušší si říct: „To počká do zítra. Nebo do příštího týdne.“ A ano, může to být i pravda, jsou věci, které odklad snesou. Ale není lepší udělat to hned a mít pak volný čas? Často si říkám, když na poslední chvíli doháním resty: „Kdybych to udělala už předevčírem.“ Vždy pak přemýšlím, jestli jsem ten čas, který jsem ušetřila, využila rozumně, jestli mi ta lenost a odklad v něčem pomohly. Pravdou je, že to tak většinou není.

Lakomství

Báseň z pera Enselis Ismenia. -*- Střádala záludná veverka ořechy na zimu, cpala je horem i spodem do tajného stromu. Myslíte, že měla zásoby i pro svou rodinu? Jen s jedním kouskem vždy přišla domů. Doma se velmi divili: „Jenom tak málo?“ Byli však vděční za každý kousek. O hladu v zimě se jim už i zdálo, zkusí pak alespoň u lidí ukrást pár housek. Lakomá veverka na rodinu nehledí a syslí si dál své tajné zásoby. „Vždyť je to nebolí, když o tom nevědí, vždycky nějak přečkali to zimní období“. Karma ale pracuje, jak zjistila veverka záhy, strom byl pokácen a vniveč přišly její...

Hněv

Z pera Enselis Ismenia. -*- Střepy broušené vázy se rozletěly do všech stran v okamžiku, kdy se váza dotkla stěny. Přikrčila se, když na tváři ucítila spršku vody, která v nádobě byla, a čekala. Udeří ji? Nebo si tentokrát vystačí jen s křikem? Už několikrát ji napadlo, proč s ním je. Proč tohle trpí? Opravdu ho pořád tolik miluje? Anebo je to jen strach odejít? Těkala očima po místnosti a poslouchala jeho rozhněvaný křik. Vypadá to, že tentokrát vyvázne bez modřin. Konečně klid. Odešel a nechal ji v ložnici samotnou. Sebrala ze země květinu, která vypadla z vázy. Jaké květiny asi přinese příště jako...