Tajemná kulička
První střípek příběhu tajemného města sepsaný na téma A teď spát. Ačkoliv je možné dohledat seznam nápověd, které se v průběhu příběhu vyskytnou, doufám, že se nehodláte připravit o kouzlo hádání. Pokud si budete myslet, že již znáte identitu Města, napište mi sovu a uvidíme, zda se nemýlíte. První, kdo odhalí název města, ve kterém se příběh odehrává, získá ode mě drobný dárek. Dost však již bylo slov. Přeji příjemné počtení. * Vše začalo nevinně. Byl podvečer a chlapec se vracel zpátky do svého rodného domku, který stál nedaleko potoka. Před dveřmi si všiml kuličky. V okolí města se jich nacházel nespočet. Netušil, proč se rozhodl si zrovna tuto vzít domů. Vešel do svého pokoje. Odložil kuličku na stolek a šel se najíst. Když večer ulehal do postele, čekala...
ŽD10 – Pomsta
Drabble v žánru fantasy Říká se, že msta nejlépe chutná za studena. Vévoda Sean Brangan s tím nesouhlasil, ale vyčkávat musel. Jinak by všem hned bylo jasné, že to on měl prsty ve vraždě korunní princezny Ester a jejího muže Karla. K onomu kroku přistoupil ve chvíli, kdy si byl absolutně jist, že má vše pod kontrolou a že podezření padne na vévodský rod Kuvelt, který Ester obviňoval ze smrti jejich potomka Adriana. Jediné, s čím Sean nepočítal, byla náhlá smrt krále. I tak ale dokázal s rozdanými kartami hrát tu nejvyšší hru. Dračí trůn byl tak blízko. A Sean se hodlal stát králem. Redakční úpravy provedla Áine...
Pleťová maska
Před první oficiální návštěvou Lautuse jsem neskonale trpěla. Každý se mi snažil radit, jak se upravit, aby mi to co nejvíc slušelo. Všechny ženy znaly ten zaručený způsob, jak zakrýt mé pihy a zvýraznit světlou pleť. Myslela jsem jen na jediné – rychle se dostat z jejich dosahu. Utéct od těch rukou, které mi co pět minut vjížděly do vlasů a snažily se o nový účes. Konečně se mi povedlo si najít chvilku pro sebe. Procházela jsem se lesem, když tu jsem zakopla a padla obličejem do bláta. Pleťová maska. Toliko k mému zkrášlování, projelo mi hlavou, než jsem se rozesmála.
Smrt v hlubinách
Povídání o jedné velké lásce. „Pánové, já jsem se vám zabouchnul. Je tak dokonalá,“ začal vzdychat Kruege nad korbelem piva. „A všimla si tebe, jo?“ zasmáli se Poeta s Mallerem. „No jasně. Ba co víc! Byl jsem její první. Byla tak čistá, neposkvrněná. Ty dokonalé křivky. A když jsem vnikl do jejích hlubin… To byla málem moje smrt. Úplně mě mrazilo.“ „Tak to je vážný. Von se fakt snad zabouch. No, to se nestává tak často. Na to se musíme napít.“ Maller objednal další rundu piva. „A kdo je vůbec ta slavná neznámá?“ vyzvídal Poeta. „Poznal jsem ji díky tobě. Sněhová závěj pod hradbama...
DM 36
Třicáté šesté téma zní – Tři oříšky pro nikoho







