Životní cesta

Čtrnáctý díl sepsaný na téma Mrtví můžou, živí musí. * Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní. Jeden chtěl přinést městu smrt. Druhý dal městu celý svůj život. Protivníci. Nepřátelé. Bratři. Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli. Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto. Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu. Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt. Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv. A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/24/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Tváří v tvář

Třináctý díl sepsaný na téma Zlé dvojče. * Nemělo cenu se vzpírat. Následovali vojáky. Vypravěč doslova cítil strach a bezmoc sálající z jeho společníků. Společně vstoupili do hradu. Měl už tu stát nebo teprve bude? pomyslel si Vypravěč, ačkoliv na tom nezáleželo. Na ničem už nezáleželo. „Vítejte! Tak moc jsem se těšil na setkání. Doufal jsem, že dorazíte sami. Ale jak vidím, moji muži vás dokázali najít a předat vám moji pozvánku,“ ozval se pevným hlasem jejích protivník. „Co jsi udělal s kronikou?“ odsekl mu Vypravěč. Odpovědi se mu dostalo ve formě pobaveného úsměvu. „Ale, ale. Copak je to za způsoby? Takhle se vítá rodina? No tak, bratříčku!“ Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/22/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Z louže přímo pod okap

Dvanáctý díl sepsaný na téma Tak za kolik. * Doběhli ke klášteru. Doufali ve chvíli klidu na přemýšlení. Zabušili na vrata. Bylo jim okamžitě otevřeno. Vyděšeně couvli. „Ne, to nemůže být možné,“ vydechl Vypravěč. „Měli jsme pravdu. Kam jinam jste se mohli schovat,“ pronesl velitel s jizvou na krku. Salix s chlapcem se otočili. Zjistili, že jsou obklíčeni. „Proč jste se přidali na jeho stranu? Kolik vám nabídl?“ ptal se překvapeně Vypravěč. „Tady nešlo o peníze. Díky němu žijeme. Díky němu mám zpět hlavu,“ pronesl ledově. „Ale to se ještě nestalo,“ odpověděl Vypravěč, zapomínaje, že se časy prolínají. „Možná pro vás. My si ale pamatujeme den, kdy nás sťali!“ Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/21/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Spolupráce z donucení

Jedenáctý díl sepsaný na téma Jsme tým. * Stál a pozoroval nechuť dvou vojenských skupin spolupracovat. Začínal z toho zuřit. „DOST!“ zaječel a místnost umlkla. „Ano, neznáte se, ale to je mi ukradené. Začnete spolupracovat,“ dodal už klidným hlasem, ale jeho pohled jasně dával najevo, že klidný rozhodně není. „Chci, abyste mi přivedli Vypravěče, tu zelenou holku a kohokoliv, kdo je tak tupý, že by se k nim přidal!“ vydal rozkaz a pozoroval dvě nesourodé skupiny, jak se začínají domlouvat. S prvním nápadem přišla skupina velících důstojníků, kterým se kolem krku táhla rudá jizva. Vojáci s kalichem na prsou přidali své postřehy. Pousmál se. Nakonec to společně zvládnou. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/20/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Nečekaná pomoc

Desátý díl sepsaný na téma Bezpečnost letového provozu. * Mladík se nadechoval k další otázce, ale přerušil je neznámý muž, který vystrčil hlavu z okna nad nimi. „Hele, chápu, že se vám krásně létá s hlavou v oblacích, ale být vámi, tak rychle přistanu na pevnou zem. Z druhé strany se blíží vojáci. Předpokládám, že se s nimi srazit nechcete,“ pronesl, nečekal na odpověď a zavřel okno. „Kam se schováme?“ zašeptala vyděšeně Salix. „V augustiniánském klášteře by nás mohli skrýt,“ navrhl chlapec a pro tu chvíli si užíval pochvalného pohledu Vypravěče. „Ano, tam bychom mohli být dočasně v bezpečí,“ pronesl a na svůj věk se svižně rozběhl ke klášteru. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/19/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů