Vstříc plamenům
Třicátý čtvrtý díl sepsaný na téma Eso v rukávu. * Vypravěč se rozběhl vstříc plamenům. Nedbaje na žár a létající jiskry, postupoval hlouběji do srdce města. Musel se dostat k hradu. Znal svého bratra velmi dobře. Jen jeden z nich v případě krize utíkal. A jeho bratr to nikdy nebyl. Byl si moc dobře vědom hněvu, jaký město k jeho bratrovi cítilo. Ale byl to on, kdo měl trumf. Stále měl kroniku a stačilo ji jen vhodit do plamenů a bylo by po všem. Město vycítilo, co má jeho ochránce v plánu. Zaleklo se. Vypravěč postupoval stále vpřed. Šel si pro svého bratra. Plameny ustupovaly jeho hněvu. Město se vzdávalo. Redakční úpravy provedla Helenia...
V zajetí emocí
Třicátý třetí díl sepsaný na téma Emoční kolika. * Vypravěč skrz dvě brány pozoroval hořící město. Věděl, že požár je jen jedním z těch historických mezníků, které město přečká. Vzpomněl si na Salix. Pocítil nesnesitelnou bolest z její ztráty. Poté si představil Janův výraz. Jeho tělo zaplavila naděje a víra. V další vzpomínce uviděl Aloise. A do toho víru se přidala bojovnost. A pak si vzpomněl na bratra, který čelil hořícímu peklu. Odhodlání bylo poslední emocí, jež se hlásila o místo. Stál a na pohled vypadal jako bezcitná osoba. Ale uvnitř něj byly propletené emoce, jež mu způsobovaly neskonalou bolest. Doufal, že až zachrání bratra, konečně vytrysknou na povrch. Redakční úpravy provedla Helenia...
Rozloučení
Třicátý druhý díl, ve kterém dojde k odhalení názvu města, sepsaný na téma Jen ať ti to nezůstane. * První hodlal projít Alois. Otočil se k chlapci a poplácal ho po rameni. Pak podal ruku Vypravěči. S úsměvem se vrátil do své doby. Než se průchod uzavřel, všiml si Vypravěč, jak naskakuje na bicykl značky Tripol Hering. „Teď jsi na řadě ty,“ pronesl Vypravěč, klekl si a pevně sevřel chlapce do náručí. „Děkuji za pomoc.“ „Stejně jsem byl na obtíž,“ prohlásil chlapec. „Slibte mi něco,“ zašeptal. Vypravěč ho pobídl, ať pokračuje. „Je to váš bratr. Zachraňte ho. Jinak vám zůstanou jen výčitky.“ „Pokusím se. Když mi řekneš své jméno,“ usmál se Vypravěč. „Jan Rokycana,“ odpověděl chlapec a prošel branou. Redakční úpravy provedla Helenia...
Brány vedoucí domů
Třicátý první díl sepsaný na bonusové téma Recyklace – Pohádka. * Bylo, nebylo, v době dávno minulé, na místě tak tajném, že o něm věděla jen hrst vyvolených, stáli dva muži a chlapec. Před jejich očima se děla věc nevídaná. Z okolo ležících kamenů a zlámaných větví se začaly vytvářet dva rámy. Vrby rostoucí poblíž protáhly své větve a zaplétaly se kolem. Ptáci se slétali a v zobáčcích nesli luční kvítí, jímž se pokoušeli vyzdobit onen přírodní průchod. Když bylo hotovo, přišel kouzelný dědeček známý jako Vypravěč, vrásčitou rukou pohladil oba rámy a ustoupil. Druhý muž a chlapec uviděli nevídané. Objevil se magický průchod, jenž jim umožnil vrátit se zpět domů. Redakční úpravy provedla Helenia...
Slova
Třicátý díl sepsaný na téma Překovat meče v pluhy. * Vypravěč mlčky shlížel na hořící město. Byl rozhodnut. Byla to neexistující slova, která zlomila jeho bratra. Byla to bratrem vyřčená slova, díky kterým se musel stát ochráncem. Byla to v plamenech ztracená slova, která do něj pronikla jako ostří meče. Byla to slova, která utvářela jeho život. Slova, která z něj udělala bojovníka proti vlastní krvi. Slova, kterým bez protestů sloužil. Město k němu po celou dobu mluvilo a on poslouchal. Byl však čas to změnit. Doteď mu slova způsobovala pouze bolest. Rozhodl se. Je čas, aby se stala užitečným nástrojem. V duchu požádal město, aby pustilo jeho společníky ven. Redakční úpravy provedla Helenia...