Třetí adventní neděle

Ohlížení se za minulostí může být smutné. Ale v určitou chvíli si uvědomíte, že už smutnit nechcete, a tak se soustředíte jen na krásné vzpomínky. Příchod další slečny, která si vzala vládu nad čítárnou pod svá ochranná křídla, byl tentokrát plynulý. Ani Vrba sama by nedokázala vybrat lepšího nástupce a s radostí svěřila své vrbové proutky do rukou slečny, která – tak jako všechny předchozí – v začátcích hýřila nápady a nadšením. Společně si užily spoustu krásných chvil a přivítaly na břehu jezera davy čtenářů a spisovatelů. A tak ve chvíli, kdy slečně začaly docházet síly, Vrba nesmutnila. Věděla totiž, že to znamená jediné: novou tvář, novou krev, nové příběhy. Poprvé se tak neloučila s odcházející slečnou smutnými zvadlými proutky. Stála vzpřímená a svými...

Autor : dne 12/15/2019 | * Kancelář Sub Salix *, Z adventního kalendáře | 0 komentářů

Druhá adventní neděle

Vrba nadále setrvávala v nostalgické náladě. Vždyť adventní čas se ke vzpomínání hodí – byť nemusí být vždy veselé. Vzpomínky na odchod jejích zakladatelek bolely stejně jako tehdy. Ale i v tom smutku dokázala Vrba najít něco krásného. Myšlenka na seznámení tehdy ještě se studentkou, která byla nejprve horlivou výpomocí, aby posléze převzala otěže vlády nad čítárnou, vyvolávala ve Vrbě hřejivé pocity. Nová mladá krev přinesla druhou várku nadšení, při kterém se do čítárny přidalo mnoho nových svitků s poezií a prózou. Ale každý z nás máme jen omezené množství energie a i tato slečna začínala postupně mít méně času. A Vrba tak byla ráda za každou volnou minutku, kterou si pro ni slečna dokázala ukrást. Smutek, který prostoupil Vrbu, neměl dlouhého trvání. Zahnal...

Autor : dne 12/08/2019 | * Kancelář Sub Salix *, Z adventního kalendáře | 0 komentářů

První adventní neděle

Celý svět vstoupil do adventního času. Času, který by měl být plný klidu a pohody. Namísto toho lidé spěchali a nikdo si nedokázal najít chvilku času pro sebe. Jen Vrba tu stála s pohledem upřeným k hradním zdem a vzpomínala na ženy, které utvářely její životní cestu. První dvě byly tehdy velmi mladé. Čerstvě oblékly profesorský hábit a byly stále plné elánu a nadšení. Ony dvě založily čítárnu a společně v ní strávily první čtecí Vánoce. Vrba vzpomínala na to, jak se tu pohodlně usadily a daly se do čtení, které prokládaly psaním svých vlastních děl. U toho upíjely horkou čokoládu a smály se tak nakažlivě, že se k nim připojilo mnoho studentů a profesorů. S radostí vzpomínala na ty chvíle a hledala v nich útěchu, když si připadala osamocená. A pak se pod jejími...

Autor : dne 12/01/2019 | * Kancelář Sub Salix *, Z adventního kalendáře | 0 komentářů

* Pamětní listy Vrbové výzvy *

Vrbová výzva skončila již před časem, ale stále scházela jedna věc. Vyrobit pro účastníky Památeční list. Omlouváme se za zdržení a doufáme, že čekání za to stálo. Níže v článku si může každý z účastníků vyzvednout svůj vlastní list. Všichni jste si ho zasloužili! Za redakci Sub Salix Eillen McFir Elat Vrbovou Výzvu pro vás připravily: Zadání výzvy: Vrba Korektura a úprava článků: Eillen McFir Elat Ilustrace, pamětní listy: Hekatea Centaurix Šéfredaktorka: Helenia...

Autor : dne 08/31/2019 | * Kancelář Sub Salix * | 0 komentářů

Sněhová vločka pro nebelvírskou kolej

Jsem ráda, když mohu přiznat, že jsem vyšla z Vaší koleje. Jsem hrdá, že jsem jednou z Vás! Krásné svátky má milovaná lvíčata. Eillen McFir Elat     * Hrdou lvicí zas na den býti, to byl sen můj jediný. V kolejní místnosti opět žíti, být zas student hrdinný. Děkuji za přijetí vřelé, co kolej mi při návratu dala. Mí malí rudí přátelé, jsem ráda, že jsem vás poznala.

Autor : dne 12/24/2018 | Z vánočních dárků, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů