Láska – U Anděla – XIV.
Muzikál z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Sally se připravuje na svatební obřad. Do místnosti přichází poutník – její snoubenec. Sally: „Dnešek bude krásný, všichni ať slaví“ poutník: „Nechť jsme my dva jenom zdraví!“ Sally: „Zdraví, štěstí, lásku.“ poutník: „Beru si dnes velkou krásku!“ v rudé komnatě se nachází tři služebníci poutníka. Nemůžou se dočkat obřadu. Konfus: „Sako škrábe, kalhoty škrtí“ Marius: „Neříkej! Prý ocas drtí?“ Rumius: „Udělej díru, ocas strč ven.“ Konfus: „To né, to bych dělal celý den!“ Marius: „Nevěstu vyděsíš, co pak?“ Rumius: „Bude rudý jako rak.“ Konfus: „Asi zůstane tam!“ svatebčané stojí v hostinci U Anděla a čekají na obřad Sally: „Kostel by byl lepší, co se dá dělat!“ poutník: „Snad do kolečka běhat?“ Marius: „Fuj!...
Píle – U Anděla – XIII.
Z pera Connora Iana McBrownniese. S chutí do toho, půl je hotovo! Tímhle se řídila původní majitelka hostince, matka Sally. Sama s dítětem na krku a bez otce potřebovala nějakou obživu. Tehdy ve vesnici nebylo žádné místo na posezení či na vychutnání dobré polévky, a proto se rozhodla otevřít si vlastní hostinec. Nebylo to lehké, ale se svou pílí nakonec vše dokázala a s pomocí místních obyvatel postavili nový hostinec se jménem U Anděla. Lidé začali chodit denně na dobré jídlo nebo pití pouze k Andělovi. Dokonce se začalo pomalu zapomínat i na řeči o prokletí majitelky. Když něčeho chceme dosáhnout, potřebujeme píli a vůli.
Závist – U Anděla – XII
Z pera Connora Iana McBrownniese. Závist je všude. Dokonce i v hostinci se občas objeví a někdy zanechá po sobě nehezkou stopu. Závist byla moje. Záviděl jsem každému, na koho se Sally usmála. Když mi nesla jídlo, neusmála se. Mohlo za to moje vyznání lásky? Udělal jsem něco špatně? Nicméně reakce musela být drsná. Stížnosti na jídlo, odmítání platby či „nechtěné“ podkopnutí nohy. Věděl jsem, že přátelský vztah ničím a budou z nás nepřátelé, ale mé priority se změnily. Sally není cílem, Anděl je důležitější, musí být můj za každou cenu. Však Sally to pochopí a dobrovolně mi ho dá, nebo si ho vezmu...
Lenost – U Anděla – XI.
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- To počká! Ta střecha se jenom tak nepropadne! Dřeva na zimu není třeba! Takhle zněla slova místního mládence. Každý staříček by mu záviděl jeho mládí a zdraví. Sami by se o vše s jeho kondicí postarali, ale on jenom mávl rukou a lenošil dál. Nejhorší na tom všem bylo, že se nedokázal přimět něco dělat na svém vlastním majetku. Jednoho dne však stav domku překročil všechny meze, něco se muselo stát. Střecha se začala pomalu a nenápadně propadat. Možná to na sobě nedala znát, nebo si nikdo nedal námahu si všimnout. Spadla. Lenocha spadlé dřevo zavalilo a zabilo během...
Moudrost – U Anděla – X
Adventní stoslůvka z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Každým dnem se blížily Vánoce a v jednou malém domečku neměli nic připraveného. Muž chtěl za každou cenu pro rodinu sehnat alespoň stromeček, avšak v místním lese bylo zakázané kácet stromy jakékoliv výšky. Zákaz muže nemohl zastavit, nikdo si přece jednoho stromku nevšimne. Jediná osoba, která ho mohla zastavit, byla jeho žena, moudrá to obyvatelka vesnice. Moudře mu vysvětlila, že veškerý nadbytek je zbytečný, hlavní je, že jsou všichni spolu a mají se rádi. Dárky, výzdoba či slavnostní pokrm je navíc, hlavní je rodina. Moudrost ženy vyhrála nad impulzivním chováním otce rodiny. Škoda, prospěl by mu však nějaký hřích...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
