Bílé stíny

Dalším bobříkem, kterého ulovil pan Cinex, se stal bobřík městských legend. Za městem Kutná Hora je na první pohled krásný les na hoře jménem Kaňk. Mnoho lidí zde chodí venčit své domácí mazlíčky, někdo sem chodí na procházky do krásného čistého lesa. Když je den, je tento les opravdu jeden z nejkrásnějších, co můžete u nás vidět. Ale když je noc? Ne že by tento les v noci nebyl tak hezký jako přes den, ale je zde nejspíš něco, o čem nikdo z nás neví. Dříve zde na vrchu hory stála hájovna, která se z neznámých důvodů přestala používat a začala chátrat. Jen prohnilé kusy zbylého dřeva, nějaké kameny v okolí porostlé mechem a jinak všude hustý les. Této legendě bych nevěřil, dokud bych to nepocítil na vlastní kůži. Kolem té staré hájovny je zkrátka zvláštní...

Autor : dne 11/20/2020 | Literární bobříci, Bobřík městských legend | 0 komentářů

Ironie hvězd

Nejkrásnější příběhy píše život sám. Bobřík velkých citů byl doslova unesen příběhem, který mu vyprávěl Cinex Star. Přečtěte si i vy, jak nalezl svoji lásku a zavzpomínejte na vaše první setkání s milovanou osobou. -*- Na obloze září miliardy hvězd, které protíná mléčná dráha, která vypadá jak závodní okruh. Měsíc prosvěcuje ten jediný malý mráček ve středu té tmy. Odražené sluneční paprsky dopadají na povrch měsíce a odráží se směrem přímo do mých očí. Kolem mě jsou jen temné stromy, které nedostaly tu možnost napít se měsíční záře. Sluchátka v uších, jediná opuštěná lavička ve středu hlubokého lesa a hlava plná jen a jen jí. V hlavě tolik otázek jako hvězd na obloze jen na to jediný téma. My, já a ona, nikdo jiný. Jak jen tak sedím a vnímám tu dojemnou písničku...

Autor : dne 10/26/2020 | Literární bobříci, Bobřík velkých citů | 0 komentářů

Cesta do práce

Druhé kolo lovu bylo úspěšné a podařilo se ulovit i bobříka budoucích dnů, na kterého si v prvním kole nikdo nevšiml. Úplně prvním úspěšným lovcem tohoto bobříka se stal pan Cinex Star. -*- Rok 2522 Země Lokace – NewYork II (okres bez nákazy) Tenkrát jsem se probudil asi v šest hodin ráno. Slunce nad věží Empire reconstructu teprve vycházelo. Z oken bylo vidět za hranice tý hnusný několika desítek metrový zdi a za ní se v oceánu odráželo to ranní slunce. Vstal jsem z postele, zavolal Nea, aby mi udělal kafe a šel jsem se mezitím obléknout. Mezitím co mi moje robotická kopie připravovala snídani, jsem si došel na NY Boulevard pro HoloNews, ať se mám u jídla na co koukat. HoloNews, takový ty rádoby starý noviny s hologramem. Po jídle jsem si šel opláchnout...

Autor : dne 10/23/2020 | Literární bobříci, Bobřík budoucích dnů | 0 komentářů