Sedím u ohně…

Další příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: překlad básně. Autor: Cerridwen Lowra Antares PŘEKLÁDANÁ BÁSEŇ I sit beside the fire and think of all that I have seen, of meadow-flowers and butterflies in summers that have been; Of yellow leaves and gossamer in autumns that there were, with morning mist and silver sun and wind upon my hair. I sit beside the fire and think of how the world will be when winter comes without a spring that I shall ever see. For still there are so many things that I have never seen: in every wood in every spring there is a different green. I sit beside the fire and think of people long ago, and people who will see a world that I shall never know. But all the while I sit and think of times there were before, I listen for returning...

Lesní ticho

Další příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: akrostich POD VRBOU. Autor: Cerridwen Lowra AntaresPonurý les tiše dýše, Odvahou oplýváš, návštěvníku? Doušek vody s příchutí lišejníku, Vraz políček vlastní pýše. Rozhrň kapradiny rukou či holí, Broď se po kolena v mlze, Oprosť se od nadějí, slze, Uvrhni se do toho soukolí.

Podzimní

Třetí z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství. Téma: podzim. Autor: Cerridwen Lowra Antares Vrásky na tváři, bodláčí v polštáři, a listí, pomuchlané krytí, na zemi se válí, slunce ledově svítí. Pestrobarevnost okamžiku, mizí, chřadne, bláznivá, réva vine se kol otazníku, zda oheň v nás fakt dohořívá. Brodíme se v závěji, v závěji z bahna a břečky, držíme se za ruce, mlčky, v dešti topíme naději. Na sebe se nedíváme, raději, smáli bychom se bez ustání, jak čas nás rychle dohání, utíkáme bez přestání, jak ten vítr, jak ta doba. A když padající rudá záře zahřeje nám mrazem tváře, vyprchá z nás všechna zloba, to zima nás potichu volá hlasem pohřebním. Raděj podzimu odpustíme, že vzal nám to, na čem lpíme, a ten kaštan z parku z rána, schováme si do bezpečí, tam, kde...

DM 33 – Cerridwen

Ten, kdo je neviděný Doplněno v bonusovém kole. Vždycky tam byl někdo takový. Svědek, kterého nikdo neviděl. Přitom jinak by to byla tak skvěle připravená vražda! Dokonalý zločin. Nikdo nezná jejich jména. Oběti a vrazi poutají pozornost, ne někdo, kdo prochází kolem a nejde svědčit, protože se bojí o svůj vlastní krk. Ale občas překročí svůj vlastní stín a vydá se do nebezpečí. Je tam, když už si zločinec myslí, že utekl všemu kromě vlastního svědomí. Objeví se. Jenom je potřeba čekat, čekat na tu správnou chvíli, kdy se ona domnělá dokonalost promění v prach. Pak už je pozdě přemýšlet, jestli náhodou někde ve stínu hrůzou nesvítily...

DM 40 – Cerridwen

Tajná závislost Doplněno v bonusovém kole. Žila z malých pilulek, které do sebe házela ve velkém a nedokázala bez nich být. Každé ráno, každé poledne, každou noc. Prášky, prášky, prášky. Nikde to neříkala ani neukazovala – bála se, že by ji odsoudili. Lidé byli vždycky zlí a krutí. Navíc by jí beztak nevěřili, že je potřebuje. Určitě by jí je vzali! Ona by pak zemřela a co pak? Schovávala se a polykala. Víc a víc. Nic jiného nezbývalo. Nikdo o tom nevěděl a tak, když jednou spadla, omdlela a upadla, nic neudělali. Nevěděli, že si nestihla vzít jeden hloupý prášek – a pak další… A dál nebylo...