Zoufalství

Z pera Cally Torové. -*- Bylo mi jasné, že láska není všechno, ale kdyby to aspoň všechno nesliboval… Vzala jsem do ruky lahvičku s lektvarem štěstí. Teď bych ji mohla potřebovat, pomyslela jsem si. Namísto toho, jsem lahvičku rozbila a zoufale se podívala na střepy, které se mi zabodávaly do dlaně. Ještě jsem ji trochu sevřela a chvíli tak nechala. Dávala jsem přednost fyzické bolesti před tou psychickou. Po chvilce jsem přece jen povolila stisk a střepy hodila do koše. Slunce už zapadlo a veškerá romantika mi v tu chvíli byla vzdálená. Chtěla jsem se jen rozplynout spolu s červánky a zůstat tak už...

Víra

Z pera Cally Torové. -*- Co to přesně je víra? Calla chvíli přemýšlela, jestli se to dá nějak definovat. Až potom si vzpomněla na kamarádku, která v ní věřila od první chvíle. Vždy ji podporovala a nikdy jí neřekla nic špatného. Calla se ještě chvíli zabývala vzpomínkami, co všechno s kamarádkou prožila a jaké to bylo. Byla si jistá, že sama také v něco věří. Věří v ní, protože ona věřila v ji. Bylo to úžasné, Calla si nebyla jistá, jestli se jí už někdy něco takového stalo, ale věděla, že vzpomínky a zážitky zůstanou. Calla se podívala nahoru. Díky za všechno, Víro! Vážně...

Závist

Z pera Cally Torové -*- Závistivě se podíval na vedlejší stůl. Samozřejmě že nemohl dostat normální pivo. On totiž nikdy nemohl dostat nic normálního, i teď mu dali pod míru. Už ani nevěděl, kdy pořádně začal závidět ostatním. Asi tak nějak odjakživa, nepamatoval si to přesně. Bylo úplně jedno, o co přesně šlo. Buď měli větší pivo, nebo třeba lepší úrodu na poli, ale on nikdy nebyl spokojen. I se ženou měl problém. Vzal si kdysi nejkrásnější z vesnice a ani to mu stále  nestačilo. A tak i teď záviděl jediné pivo u vedlejšího stolu. Byl už prostě takový a těžko ho někdo někdy...

Moudrost – A tak to bývá

Z pera Cally Torové. -*- Moudrost se zahleděla na osazenstvo hospody, které zapíjelo novorozence. Přemýšlela, jak moc si jí ještě lidé váží a zda tu má co pohledávat. Je pravda, že když si vybírala u osazenstva hospody, tak k nim moc štědrá nebyla, ale mohla by to konečně změnit. Novorozenci dala do vínku moudrosti více než jiným a sledovala, jak si povede. Dle jejích měřítek si vedl opravdu dobře, jen ve vesnici na něj brzy začali koukat skrz prsty. Věděl toho až moc a podle vesničanů těžko říci, po kom to měl. A tak to bývá. Pokud se trochu lišíme, vyčlení nás, pomyslela si...

Sněhová vločka pro Hetty Londsovou

Od Cally Torové. *     Hetty Kamarádkou jsi mi velkou, Stejně jako šéfkou dobrou. Mám ráda tvé večírky, Je na nich spousta zábavy. Objevujeme spolu Mlokovu komnatu, A všechna její tajemství, Získáváme hrstku magíků, A řešíme všechny problémy. Mám tě ráda.