U ohně

Další příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: překlad básně. Autor: Anseiola Renine Rawenclav PŘEKLÁDANÁ BÁSEŇ I sit beside the fire and think of all that I have seen, of meadow-flowers and butterflies in summers that have been; Of yellow leaves and gossamer in autumns that there were, with morning mist and silver sun and wind upon my hair. I sit beside the fire and think of how the world will be when winter comes without a spring that I shall ever see. For still there are so many things that I have never seen: in every wood in every spring there is a different green. I sit beside the fire and think of people long ago, and people who will see a world that I shall never know. But all the while I sit and think of times there were before, I listen for...

Pod vrbou

Další příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: akrostich POD VRBOU. Autor: Anseiola Renine Rawenclav Pod ní, jen pod ní chci kráčet O ní snít, s ní zemřít Dotykem jediným Vyprávěj, jak poznals ji Raději zemřel bys, než od ní odešel Byl bys zoufalý a Osamocen bez té vrby Upoután v jejích kořenech

Podzimní deprese

Druhý z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství. Téma: podzim. Autor: Anseiola Renine Rawenclav Stavím si domeček z tabulky čokolády A jím obháním svoji depresi Ji si hýčkám, ji miluji Ona mou jedinou společnicí V tomto vlahém, ponurém večeru Jí zpívám, že ona jediná zůstala Když všichni odešli Hvězdou se přikryji! Hvězdu si tříštím na hromadu trojúhelníku A slepuji z ní srdce A to si dám, neb moje již pozřela A to si chovám, i když trochu píchá I když mne řeže, trhá na kusy To si nechám V mém čokoládovém hradě Ve skleněných věžích Za tisícem zámků Noční běsy střežím V pytlíku od bonbónů A slzy jim maluji A konce se neberou Ty...

DM 42 – Anseiola

Něco končí, něco začíná Doplněno v bonusovém kole. Kdopak trhá závoj můj?Ještě ho mám plnou náručSrdce buší z plných silNěkdo oheň udusil Obracíš moje srdce v dlani, díváš se na něj a zamyšleně jej mačkáš. Krev ti steká po rukách a odkapává na podlahu. Buch buch, buch buch, buch buch. Dívám se na tebe zakaleným pohledem a nedýchám. Začíná ticho. Čípak sny to v rukou máš?Ještě jich mám plnou náručUtíkají cvalem pryčNěkdo oheň udusil Život utichá. Ticho vše objímá, vše naplňuje. Díváš se do mých očí, do mých mrtvých očí a pláčeš. A ticho mne tížíSrdce mi padáNěkdo oheň...

DM 26 – Anseiola

A babičko? Proč máš tak velké oči? Doplněno v bonusovém kole. Byl jen jeden člen rodiny, za kterým Lucia jezdila nerada. Babička Patricia.„Kdyby někdy měnili obsazení Karkulky a z babičky náhodou udělali velkého, krvelačného vlka s velice ostrým jazykem, poslal bych do konkurzu naší babi,“ říkával často otec, když s Luciou zůstali sami.„A tatínku, proč má babička tak velké oči?“„Aby viděla, kolik maminka zase přibrala, jaký má tatínek nuzný plat, kde má naše auto jaký škrábanec, a že máš šaty ze sekáče,“ odpověděl tatínek. Ale to už se blížili do domečku zlého vlka, a tak raději zamkli pusy na zámek a nasadili úsměv. Holt rodinu si člověk...