Kapka

Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Bylo, nebylo, docela nedávno tomu, hnaly se krajinou černé mraky. A s nimi i kapky vody. Hnaly se někam k moři a vzaly to zkratkou přes hory. Tam se však mrak zakymácel, roztrhl a vycedil všechnu svoji zásobu do údolí. Byl podzim, vlahý večer a kapky vody bubnovaly na vše, co jim přišlo do cesty. Některé se vsákly a některé zůstaly přichycené na lístcích trávy a okvětních plátcích drobných kvítečků. Pohupovaly se, kolíbaly se a kutálely. Jedna ta kapka se nespokojeně vrtěla na lopuchu a ani trochu se jí to nelíbilo. „Je to tady nepohodlné, pichlavé a studené. Bojím se, že skápnu někam do špinavé hnědé hlíny. No fuj! To je snad omyl!“ „Haló! Haló!“ šustila a vrtěla se. To byla neplánovaná zastávka! „Chci jít...

Autor : dne 07/25/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Voda

Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Kdyby vody nebylo, přírody by ubylo. Žízeň bychom měli a ptáci by nepěli. Měli bychom vodou šetřit a nic neleštit. Voda je dobrá věc, to není žádná lež. Bez vody bychom nežili a čaj či kávu nepili. Milovníci kávy by kávu neměli, v obličeji by zbělali. Proto říkám: šetřete vodou, ať jdete s dobou. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Autor : dne 07/24/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Pohádka o vlkovi a ohni

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Měsíc ležel na temné zemi po jedné straně jeskyně. Po tlapce mu stékala krev. Moc dobře věděl, že mu ti lidé mohli způsobit něco daleko horšího. Házeli po něm zapálené klacky, mohl být rád, že vyvázl pouze se zraněním na tlapce. Oheň, věčný nepřítel všech zvířat. Ani nebojácní vlci nemohli tvrdit, že oheň je neškodný. Hloupí lidé, bláhově si myslí, že oheň ochočili. Jak krutě se mýlí! Z jeskyně, o kterou se Měsíc opíral, vyšla vlčice – zářivě zlatavá srst jiskřící v temnotě na všechny strany. Vlčice se ohlédla na Měsíce a její zrak spočinul na zraněné tlapce. „Měsíci? Jsi v pořádku?“ zeptala se Hvězda starostlivě a okamžitě se k Měsíci vrhla. „Jo, jsem, neboj, Hvězdo,“ řekl a zavrčel, když ho Hvězda donutila,...

Autor : dne 07/11/2018 | Pohádkové, 2018 Vrba ve víru živlů, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Oheň

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.  Oheň hoří, teplo hřeje, kouř vadí očím a nic dobrého jim nepopřeje. Oheň je dobrý přítel, však špatný pán. Když dokončí svůj úděl, nic dobrého ti nepřidá. Shoří domov tvůj, tak radši před ním stůj. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 07/11/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Jen tak se toulám

Báseň od Annyi Liddle – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Jen tak se toulám jarním dnem Neprší a krásným snem je, že tu jsem… Mohu se smát, utíkat, řvát Mohu i plakat, vzdychat a vlasy vlát… V tom krásném ránu jarního slunovratu… Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Autor : dne 06/21/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů