Obžerství

Z pera Amandy Wright -*- A najednou se přidala k nim. Tichá střídmá dívka, která je vždy tolik odsuzovala. Seděla tam, bavila se a byla ráda, že ji přijali, bohužel ne takovou, jakou doopravdy byla. Lila do sebe víno. Jeden pohár za druhým a kolik masa snědla. Jindy by jakékoliv mrtvé zvíře oplakávala a nyní si jim plnila vesele žaludek. Bylo mi mdlo. Celá rozdováděná se plazila po mužích všech věků, rozměrů a výzorů a byla středem pozornosti. „Někdo ji zneužije,“ pomyslela jsem si, ale co byl můj názor oproti jejímu momentálnímu přesvědčení? „Půjdeme si zakouřit?“ slyšela jsem ji a musela jsem urychleně na...

Hněv

Z pera Amandy Wright -*- „Co to má u všech svatých být?“ piští mi do uší moje ctěná matka. „Říká se tomu pes,“ odseknu drze. „A co to dělá u nás doma?“ ječí jak malá holka, které sebrali panenku. „Mami, já toho psa jenom hlídám Kylovi. Má angínu, nemůže se o něj starat, pořád jenom spí a je unav…“ „To mě nezajímá! Okamžitě ho vrátíš, je ti to jasný?“ Ale to už dochází nervy i mně. „Já pomáhám kamarádovi! Můžeš mi říct, kdy tys naposledy někomu s něčím pomohla? Nechci být jako ty! Nikdy!“ zařvu a odkráčím. Jsem vážně naštvaný, ale pes bez diskuze...

Spravedlnost

Z pera Amandy Wright. -*- Když jsem se věnovala činnosti rozhodčí u nás na škole, byly to ty nejhorší zážitky a nejpodnětnější zkušenosti. Nebylo to snad tím, že bych neměla dostatečnou kvalifikaci nebo si nevěřila. Nejhorší byly vždy momenty, kdy hrálo naše kolejní družstvo nebo vlastně kdokoliv, koho jsem znala. Vidět jejich výrazy, když jsem si nebyla něčím jistá a přemýšlela, jak rozhodnu a reakce po tom rozhodnutí. Tolikrát jsem dostala vynadáno, zažila tichou domácnost a tolik pomluv za zády. Po několika letech na sraze mi však všichni uznali: „Jsi dobrý rozhodčí, tehdy jsem to nechápal, ale byla jsi jenom spravedlivá, máš můj největší...

Pýcha

Z pera Amandy Wright. -*- „Však tobě ta korunka jednou spadne,“ odkráčela moje asi už ne tak dobrá kamarádka nasupeně pryč. Jaká korunka? Co si to o sobě myslí? Obě víme, že já mám potenciál to dotáhnout dál. Nemyslím to zle, ale je to stejné, jako když jsem se líbila klukovi, kterého chtěla ona. Jsem hezčí. Jsem tak oblíbená, kdybych měla nějakou korunku, tak mi to určitě někdo řekne. Mít sebevědomí je lidská přirozenost a kdo ho nemá, ten je chudák. Podívám se do zrcadla a usměju se na sebe. „Však ona za mnou zase přileze po čtyřech,“ zakousnu se do jablka a kráčím...

Podvod

Báseň z pera Amandy Wright. -*- „Kdes to vzal, tak povídej,“ třeba mi mou ruku zulíbej, ale já ti to neřeknu, nemůžu, špatné reputaci si maximálně pomůžu. Zoufalství se zjevilo z temna, hlásek jakoby říkal mi zjemna: „Vem si, mají víc než potřebují, se svým majetkem si vesele pochlebují.“ A já si vzala, a jenom málo, co by mě to asi jinak stálo. A je? Nestojí je to ani práci, víc pracují na ulici ptáci. Štěstí se narodit nemá každý, alkohol, peníze, drogy i vraždy. Já nemám štěstí snad vůbec na nic, tak dopřej mi cinkání hodnotných sklenic. Zbohatlíci zatracení, ze mě je mi na...