* Úplňkové čtení 10/25 *

* Úplňkové čtení 10/25 *

Drazí čtenáři a autoři, s novým vedením přichází několik změn, kterých jste si jistě sami všimli. Nejvýraznější změnou je podzimní háv, do kterého se naše čítárna oděla. Vrbu tak krom příběhů zdobí i nádherné podzimně zbarvené listí. Nebojte se na něj posadit – je očarované tak, že zůstává suché a krásně teplé. A co dalšího se v čítárně událo a jakou novinku pro vás máme přichystanou? To se dozvíte v dnešním úplňkovém čtení. Jednou z viditelných změn bylo zmenšení boční lišty, kde se již nezobrazuje kompletně celé menu. Naneštěstí však tato změna způsobila, že nejde rozkliknout hlavní kategorii a zobrazit podkategorie. O daném problému víme a doufejme, že se nám podaří jej vyřešit. Další změna, která se nám nelíbí, a snažíme se ji vyřešit, jsou náhledové...

Malý hrdina a jeho planetky

Jednorázová mini povídka slečny Ary vás přenese do světa dítěte, do světa, kde je možné všechno.  Všude samá auta. Vpředu, vzadu, vpravo i vlevo. Když podjíždíme most, jsou dokonce i nad námi. Táta s mámou si povídají. Řeší dospělácké věci a já se koukám okýnkem ven. Jsem vzadu v sedačce, připásaný pásy, které jsou prý potřeba. Nejsou ale moc pohodlné. Možná i proto se koukám jinam. Snažím se zahlédnout tváře dalších lidí v těch čtyřkolých, pohybujících se krabičkách. Občas mi přijde srandovní hádat, jestli mají velká či malá břicha nebo třeba brýle. Líbí se mi lidi s brýlemi. Jsou jiní. Maminka říká, že s brýlemi lépe vidí. Chci taky lépe vidět. Myslím, že by mi slušely modré se světélky po stranách. Až budu dospělý, koupím si je.  „Jindříšku, vidíš to nebíčko?...

Stopy v snehu

Keď som prechádzala krajinou, sneh mi vŕzgal pod nohami. Pred očami som mala nekonečnú belobu, miestami poškvrnenú osamotene postávajúcim stromom. Musela som sa ponáhľať, lebo temnota noci tu bude čo nevidieť, tichá, plaziaca sa, nemilosrdná. Dúfala som, že to stihnem do bezpečia, kým sa vyberú na lov tie nočné netvory.