Tenkrát v parku

* Zavřená je hradní brána, zvečera i časně zrána. Všude zima, všude chlad, omrzliny, bída, hlad. Někteří už zmrzli docela, jak kdyby je zima zaklela. Pod sněhem jsme je pohřbili, aby na očích nebyli. Zavřena je hradní brána, zvečera i časně zrána. V zimě pláčeme potají, copak nás uvnitř nechtějí?

Jak Aurora překonala svůj strach z gumových kachniček?

Jak Aurora překonala svůj strach z gumových kachniček?

Aurora byla mimořádně talentovanou kouzelnici s neuvěřitelnými schopnostmi. Její magické dovednosti překonávaly všechny ostatní kouzelníky v jejím regionu. Dokázala měnit podobu, ovládat živou i neživou přírodu, a provádět kouzla, která byla pro ostatní jen snem. Měla však jednu zvláštní slabost, která ji trápila od dětství – gumové kachničky. Od malička ji naprosto děsily gumové kachničky. Bylo to něco, co nedokázala překonat, a nikdy nezjistila, proč právě tyto bezvýznamné hračky ji tak vyváděly z míry. Možná to bylo tím, že měly tak podivný výraz na obličeji, nebo tím, že byly tak nápadně barevné a vždycky se zdály být připravené k tomu, aby něco vylouply. Aurora to však nedokázala vysvětlit. Celý svůj život se snažila gumovým kachničkám vyhýbat, což...

Chycená zlatonka

Chycená zlatonka

Maisey už pořádně kručelo v břiše. Že by si dnes zašla pro oběd dřív? Když výjimečně snídala tak brzy? Počkala na chvilku, kdy v krámku nikdo nebyl, rychle chytla klíče, napsala cedulku na dveře „Za 5 min jsem zpět“ a vyběhla. Venku pršelo, ale jí stačilo pár kroků. Šla jen ob jeden domek. Vstoupila do restaurace, a do nosu ji udeřila líbivá vůně pečeného masa, česneku a rozmarýnu. Říkala si, jaké má štěstí, že má tak skvělou restauraci hned vedle svého krámku se zeleninou. Rozhlédla se a usmála na všechny ty známé tváře. Bylo by bláhové myslet si, že tu v tuto dobu potká někoho nového. Lidé mají rádi tradice, a tak když jim na nějakém místě chutná, rádi si tam zajdou o polední pauze na oběd každý den. Proto i dnes seděl u malého stolečku v rohu pan Kloubek,...

Zašitá ponožka

Zašitá ponožka

Barbar Moran seděl v dřevěném křesle hned u krbu. Za ním byly navršeny kožešiny, aby se mu sedělo měkce. Do místnosti, i přes okna chráněná okenicemi, pronikalo prudké bubnování deště a vytí větru. Oheň vesele plápolal a Moran při jeho světle pečlivě zašíval ponožku. Jeho prsty působily až nepatřičně obratně s drobnou jehlou, která se v nich téměř ztrácela. Jeho mozoly měly mozoly, a drobné jizvičky mu křižovaly ruce tak hustě, až vytvářely téměř jednolitou plochu. Jehla se rytmicky zabořovala a vynořovala z ponožky. Jako všechno Moranovo oblečení, i ponožka se vyznačovala nápadnou kvalitou, ač hojně zkoušenou barbarovým životním stylem. Teď se stala obětí jednoho velmi neodbytného skřeta, který se pokusil zakousnout se Moranovi do kotníku. Už z ponožky pečlivě...

Děštivé Dědovsko

Děštivé Dědovsko

Ve vzdáleném království zvaném Rozmarýnko, se rozléhalo krásné město nazývané Dědovsko. Toto město bylo proslulé nejen svými pestrobarevnými domy a útulnými uličkami, ale také díky jedinečné atrakci nazývané Šílená Kolejnica. Byla to největší a nejdivočejší horská dráha, kterou svět kdy viděl. Její vysoké horské vrcholy a strmé zatáčky lákaly návštěvníky z celého království. Lidé z okolních vesnic chodili do Dědovska, aby zažili vzrušení a dobrodružství na této horské dráze. Jednoho dne však přišla na Dědovsko velká pohroma – neustálý déšť začal zatápět město, až se celé ocitlo pod vodou. Lidé byli zoufalí, jejich domy byly zaplaveny, a král se nemohl dočkat, až znovu uvidí slunce. Déšť padal, jako by se nechtěl zastavit a město bylo v ohrožení. Jednoho...