Navždy

Navždy

Prosila jsem na kolenou. Slzy se mi řinuly po tvářích, ruce jsem měla sepjaté, obětina na oltáři přede mnou lákavě voněla. Zjevila se. „Dám ti, oč žádáš. Bude žít.“ Nemohla jsem se jí podívat do tváře. Koukala jsem na božské prsty u nohou, čelem se jich div nedotýkala. „Děkuji, děkuji.“ Jiného slova jsem nebyla schopna. „Má to ale cenu.“ „Cokoli!“ Byla jsem si tím tak jistá! Jaký smysl by měl život bez něj? „Rozmysli se. Aby jeho život mohl pokračovat, ten tvůj se navždy zastaví.“ Smrt. Oběť. Nečekala jsem nic menšího. „Můj život za jeho. Přijímám, paní.“ „Navždy se zastaví. Jsi si jistá?“ „Ano.“ Jako kdybych slyšela povzdech. „Staniž se.“ Nestalo se to...

Autor : dne 02/13/2024 | Královské fauní bingo | 0 komentářů

Paní jezera

Paní jezera

Jemné bílé prsty sevřely figurku krále, a přesunuly o tři místa doprava. Po jeho levém boku stanula věž. Malá rošáda. „Ale drahá,“ ozvala se protihráčka, „není to trochu předčasné? Vždyť ho ani náznakem neohrožuji.“ Paní se usmála. „Zatím ne, sestřičko. Zatím ne.“ Artuš vyhlížel Kamelot už od poledne. Věděl sice, že jeho kamenné věže spatří nejdřív za soumraku, ale boje s bandity ho tentokrát až nepatřičně unavily. Merlinovy komentáře o tom, že na stará kolena už holt tolik nevydrží, nechal bez poznámky. Ale se skřípěním zubů. Jeho dvorní mág byl v družném hovoru s Gwainem, a podle častých výbuchů smíchu si buď dělali legraci z něj, Artuše, nebo ho Gwaine bavil další ze své nekonečné zásobárny historek, a Merlin je ilustroval obrázky z jisker. Král se usmál, a...

Autor : dne 01/09/2024 | Královské fauní bingo | 0 komentářů