Archives | SubSalix

Zelená lesní pokrývka – 2. díl

Melichar stál nad hromadou spadaných knih a nevěděl, zda má ze všeho nejdříve vyhrabat Zázraka nebo s největší opatrností skládat jednu knihu po druhé, aby je nepoškodil ještě víc. Kdo ví, co všechno mají za sebou a z jakého století pocházejí. Zázrak to rozhodnul za Melichara. Vysoukal se zpod knih a nechápavě se podíval na zeď, odkud na něho před chvilkou celý regál spadnul. Kočky mají zjevně skutečně devět životů. Melichar vzal Zázraka do náruče a přenesl ho mimo dosah knih. A pak už jen obešel hromadu a fascinovaně přistoupil k tajemné přihrádce ve zdi. Ruce se mu klepaly nervozitou. Hlavou mu letěly tisíce otázek, ale jen jediná byla podstatná – co onen tajný úkryt léta uchovává? Z vikýře ve zdi vytáhnul kovovou schránku, na délku jednoho lokte....

Zlomené křídlo

Pád z té výšky se ani nedal popsat slovy. Celé tělo jako by se mi rozbilo na buňky, na atomy, a při kontaktu se zemí zase složilo; ale ne správně. Všechno bylo špatně, každá kost byla o kousek posunutá, každý sval o kousek kratší, každý orgán o kousek vedle. Ta bolest se nedala vyrovnat ničemu, co jsem kdy cítila, ničemu, co kdo kdy cítil. Ani teď, po několika letech, to nebyla vzdálená vzpomínka. Procházela jsem ztmavlou chodbou a poslouchala uspávající monotónní zvuk padající vody. Kap, kap, kap. Spolu s mými kroky a šustěním, co se za mnou ozývalo, vytvářely zvláštní kakofonii zvuků, která mě ovšem prapodivně uklidňovala. Nepříjemný chlad se mi snažil dostat pod holou kůži rukou. Mysl jsem měla čistou a soustředěnou jako málokdy. Neustále jsem se...