* Čtvrté adventní zastavení *
Pomalu ale jistě se blížila poslední adventní neděle. Mráz maloval na okna nádherné obrazy a po dlouhé době se na zemi leskl bělostný sníh. Procházela se ulicemi města a nasávala atmosféru blížících se Vánoc. Když se zastavila u stánku se jmelím, vzpomněla si na kamarádky. Co takhle se zítra sejít? Trhy, svařák, pokec? poslala zpráva na hromadný chat. Nečekala, že by to vyšlo. Vždyť každá bydlela v jiném městě. Obratem jí ale přišly souhlasné odpovědi. S radostí, že je obě po dlouhé době uvidí, domluvila detaily, koupila dva trsy jmelí a vyrazila domů. Ráno si, když spěchala na vlak, prozpěvovala Vánoční melodie. Když vystoupila na nádraží a došla na místo, kde se měly sejít, musela se začít smát. Všechny tři měly v ruce dva trsy jmelí. S úsměvem od ucha k uchu...
* Třetí adventní zastavení *
Neděle neměla ráda, vždy jí připomínaly, že druhý den již bude muset do práce. Navíc se jí doma hromadila práce. Bylo třeba uklidit, vše nazdobit, a ještě o víkendu nafotit dva malé skřítky. Všeho tedy víc než dost. V hlavě si sumírovala plán, co vše ještě bude muset zařídit, když tu jí zapípal mobil. Myslela si, že jí píše kolegyně, zda má vzít do práce mléko, a tak se k němu příliš nehrnula. Po půl hodince však už koukala na fotku kamarádčina chlapa, jak zapaluje dvě adventní svíčky. Uchechtla se u toho a odepsala. Snad nevyhoříte, když jsi to dala na starost jemu. Neboj, po chvilce to hned zase zhasnul, taky si nevěřil. Tak si užijte zbytek dne! Odložila mobil a šla se nachystat na další den. Ani nevěděla jak a najednou celý týden utekl, aniž by se cokoliv...
* Druhé adventní zastavení *
Z hektického odpoledne ji vytrhla příchozí zpráva. Otevřela na mobilu fotku na pár chvil na všechen shon zapomněla. Stačilo tak málo – pohled na první adventní plamínek – a na tváři se jí rozlil úsměv. Vypadá úžasně. Až ti závidím, že si můžeš tvořit vlastní věnec, odepsala. A popálit si u toho prsty… Tobě ho zase kupuje manžel. Víš co by za to ženské daly? 😀 Máš recht! Beru stížnost zpátky. Hezkou adventní neděli. Ačkoliv měla po zbytek dne stále dost věcí na práci, najednou jí přišlo, že zvládá vše v absolutní pohodě. Tato pohoda ji provázela i po celý týden. A to i přes hromady naléhavé práce, která se vynořila kdo ví odkud, a nastydnutí, které ji dostihlo hned v úterý. V neděli pak seděla na gauči s kapesníkem v jedné ruce, hrnkem horké čokolády v...