* Druhé adventní zastavení *

Z hektického odpoledne ji vytrhla příchozí zpráva. Otevřela na mobilu fotku na pár chvil na všechen shon zapomněla. Stačilo tak málo – pohled na první adventní plamínek – a na tváři se jí rozlil úsměv.

Vypadá úžasně. Až ti závidím, že si můžeš tvořit vlastní věnec, odepsala.

A popálit si u toho prsty… Tobě ho zase kupuje manžel. Víš co by za to ženské daly? 😀

Máš recht! Beru stížnost zpátky. Hezkou adventní neděli.

Ačkoliv měla po zbytek dne stále dost věcí na práci, najednou jí přišlo, že zvládá vše v absolutní pohodě. Tato pohoda ji provázela i po celý týden. A to i přes hromady naléhavé práce, která se vynořila kdo ví odkud, a nastydnutí, které ji dostihlo hned v úterý.

V neděli pak seděla na gauči s kapesníkem v jedné ruce, hrnkem horké čokolády v druhé. Nos měla od smrkání odřený a přesto jí přišlo, že lepší druhou adventní neděli dlouho nezažila. Uvelebená sledovala manžela jak zapaluje dvě svíčky. Rychle ho při tom vyfotila a s přáním pohodového adventu rozeslala fotku.