Jarní haiku

Klíčovou dírkou se do jarní zahrady zadívala slečna Ema Talia a co viděla sepsala ve formě haiku básní. -*- Zima se dívá, čeká netrpělivě, kde jen jaro je Jaro už buší, na ta vrátka vrbová, hledá ty klíče První sněženka, zvedá malou hlavičku, proráží zemi První paprsky, prodírají se skrze, zmrzlou oblohu Tu začínají, narcisy, tulipány, nádherně kvésti Zelená se tu, první něžné lístečky, vrba už má kočičky Zima se vzdává, jaro už je za dveřmi, tiše poslouchej Poslední zbytky, sněhové nadělení, vločka tu taje Okno otevřít, šťastně vítáme jaro, nebesky modré Ptáci zpívají, na větvích jsou pupeny, nádherné písně Barevné jaro, umí kouzlit nádherně, zpívej si...

Ze života

Slečnu Saiph inspirovala rozkvetlá jarní zahrada k delšímu příběhu. Které květiny jí byly inspirací se dozvíte v sérii drabblů ze života jednoho advokáta. -*- Fialové tulipány Měl za sebou dlouhý den. Vzbudil se do deště, zapomněl si před odchodem na jídelním stole kávu a navíc mu ujela tramvaj přímo před nosem. V práci se mu nedařilo; dva klienti nebyli spokojení s návrhem žaloby a jeden mu už dva týdny nebyl schopný dodat podklady k případu. Když končil, dvě hodiny po pracovní době, vzpomněl si, že se nestihl ani naobědvat. Za okny byla tma a vracel se do prázdného bytu. Prošel kolem květinářství. Zarazil se, vůně jej nalákala dovnitř. A než se nadál, držel v ruce fialové tulipány. V bytě plném paragrafů se ve váze jaro vyjímalo. Bílá růže Byl nervózní, když...