Poslední chvíle

K lovu bobříků vítáme slečnu Katie Haleki, která jako první ulovila bobříka sta chvil. -*- Na mýtině panovalo ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl poryv chladného větru a vrzání staré břízy. Bílý sníh odrážel zapadající slunce. Vypadalo to přenádherně, jako by zem pokrývala záplava blyštivých diamantů. Ona ležela zcela nahá a chlad jí neúprosně prostupoval tělem. Zavřela oči. Vydechla. Ten výdech, ten byl její poslední.

Jarní haiku

Klíčovou dírkou se do jarní zahrady zadívala slečna Ema Talia a co viděla sepsala ve formě haiku básní. -*- Zima se dívá, čeká netrpělivě, kde jen jaro je Jaro už buší, na ta vrátka vrbová, hledá ty klíče První sněženka, zvedá malou hlavičku, proráží zemi První paprsky, prodírají se skrze, zmrzlou oblohu Tu začínají, narcisy, tulipány, nádherně kvésti Zelená se tu, první něžné lístečky, vrba už má kočičky Zima se vzdává, jaro už je za dveřmi, tiše poslouchej Poslední zbytky, sněhové nadělení, vločka tu taje Okno otevřít, šťastně vítáme jaro, nebesky modré Ptáci zpívají, na větvích jsou pupeny, nádherné písně Barevné jaro, umí kouzlit nádherně, zpívej si...