Lstivost

Z pera anonymního autora.

-*-

Dělala to fikaně a mazaně, přelstila by svým chováním kde koho. Dělala z vás úplně nejhoršího člověka, ale bez toho, abyste to nějak zaregistrovali. Ba naopak byla jakási milá a úlisná, dané konkrétní osobě přišla hodná, milá a jak nejlepší kamarádka. Ale ta nejlepší rádoby kamarádka se vždycky ozvala jen, když něco potřebovala, jen, když čula nějakou výhodu, jen když věděla, že je jí k něčemu dobrá. Obelstila její city sladkými řečmi a využívala ji. A člověku trvá, než si to sesumíruje, než si to uvědomí, jak byl obelhán, když tu ten lstivý podrazák není, když ho potřebujeme my. Že ho nezajímá, jak se my cítíme. Že riskuje vždy naše věci.
Věřte tomu nebo ne, nevyplatí se to nikdy a vždy se takové chování vymstí, člověk skončí třeba i bez kamarádů, bez jistot a nebude mu nikdo nikdy věřit. Lstivost nepotřebujete nutně mít, ba naopak. Být mazaný a rozumný je dobrý, ale vždy být upřímný je ještě o krapet důležitější. A těm, kteří máte někoho takového v okolí, je jedno jak moc budou hrát na city, jak moc budou dělat toho špatného z vás, jak moc budou řvát. Je důležité pro vaše zdraví, abyste se takové osoby co nejdříve zbavili.