Lakomství – Když trpí ostatní

Z pera Indris Elwinor.

-*-

„Děti, zítra odjíždíme. Nezapomeňte si zabalit všechny věci podle seznamu. A také dát rodičům podepsat tento formulář.“ Paní učitelka domluvila a začala přecházet po třídě a rozdávat nějaké papíry. Nakonec se zastavila u Michala.

„Míšo, domluvila jsem se s paní učitelkou ze 3. B, že se budeš učit s nimi. Nemusíš se bát, probírají stejné věci jako my.“

Míša přikývl a rychle pohlédl z okna. Nechtěl, aby někdo viděl, že je mu do breku. Celá třída jede na hory, jen on ne. Otec odmítl zaplatit. Vlastně jako vždy.

Co si Míša pamatoval, peníze byly v jeho rodině vždy zdrojem hádek. Otec odmítl platit jakékoli věci, kromě nejnutnějších výdajů. A i v tom případě se rodina musela spokojit s tím nejhorším dostupným.

Míša tak nosil staré, obnošené a záplatované oblečení a nemohl chodit na žádný kroužek. Zatímco jeho spolužáci hráli na nástroje nebo sportovali, on nikam nemohl. Přitom otec peníze měl. Vyšlo to najevo v okamžiku, kdy maminka prosila ve škole, zda by nemohli využít pro Michala fond pro chudé děti. Najednou se otec zdráhal ukázat, kolik vlastně v práci dostává peněz. Bylo tedy jasné, že je to více, než tvrdil.

Michal svého lakomého otce nenáviděl.

„Přísahám, nikdy nebudu jako on.“