Lehkomyslnost

Z pera anonymního autora.

Být dítětem, létat si ve snech. Člověk si může skákat z mráčku na mráček a nic se mu nestane. To stejné by potom chtěl aplikovat i v realitě. Ale co když to nejde? Proč se je pořád nějací dospěláci snaží chránit? Ví snad o světě víc? Je lehkomyslnost opravdu tak špatná vlastnost? Někdy si říkám, že bych vlastně chtěla být pořád bezstarostným dítětem, protože bych pořád měla ty své ambice a věřila jim. Kéž bys ty mé malé já vědělo, jak jednou dopadneš, nebylo bys tak veselé, nebo vlastně bylo? Každodenní trápení, dny ubíhají tak rychle, starosti na každém kroku…