* Něco končí – něco začíná *

Starý muž představující právě končící rok se ohýbal nad kolébkou s nemluvnětem. Oba dva chránily před nepřízní počasí vrbové proutky. „Neboj se, maličký. Zítra se probudíš a celý svět ti bude patřit,“ pronesl stařec a vrásčitou rukou pohladil spící tvář. „A jak budeš růst, uvidíš svět kolem sebe se měnit. Za tvého života se zrodí mnoho příběhů a další dojdou svého konce. A tak to má být.“ Stařec se opatrně posadil a opřel svá stářím znavená záda o kmen vrby. „Ale, že tu bylo krásně,“ zašeptal, zavřel oči a zaposlouchal se do zvuků přírody. Vrbové proutky mu šeptavým hlasem odpovídaly. Co? To nikdo neví… Po pár minutách se stařec opět rozhodl vstát. Starým kostem to nějakou dobu trvalo a klouby hlasitě dávaly najevo svůj protest. „Myslím, že je čas říct...