Trpělivost
Z pera anonymního autora.
-*-
Sedím, nohy mi klimbají, koukám se do stříbrného potoka. Uvědomění. Jako malý jsem pracoval na poli a škola byla pasé. Stonala mi maminka, převelice jsem se o ní staral, seč sám jsem neměl žádné síly- fyzická dřina není legrace. Když odešla, smutkem jsem se utápěl a žil prací. Mé tělo chřadlo, uvadalo, mizelo… Chtěl jsem co nejlepší život. Nestačí však jen doufat, ale i dělat- a já si za tím šel. A tak jsem tady. U řeky, v zádech s vysněnou dívkou na malé farmě, kde spolu hospodaříme. Trpělivost růže přináší, bez píle není úspěchů, bez víry zase dobrého konce.