Naděje

Z pera anonymního autora. -*- Listy stromů začaly prosvěcovat sluneční paprsky, některé z nich si mezi listy dokonce našly cestu a prostoupily dál, aby dotvořily nádhernou ranní lesní scenerii. Škoda, že si ji nemohl užívat chlapec ležící pod stromem. Strhaný, bez nikoho a bez ničeho. Neklidně se vrtěl v neklidném snu, přestože ho paprsky šimraly a lákaly do bílého dne. Nedaleko se však potuloval ještě jeden opuštěný tvor. Nedopřál chlapci odpočinku, byl až moc nedočkavý. Přiběhl ke spáči a horlivě mu slízal z tváře těch pár slz. Jakmile mládenci světlo prostoupilo oči a nad sebou viděl přátelský výraz psa, dostal naději, že to ještě...