Tak ať nemáš průšvih

Další báseň z pera slečny Tery Poe je tu pro vás. A vy můžete hádat, o kom psala tentokrát.

-*-

Chodí tiše, sleduje tě,
dost možná zná i tvé jméno,
kožich hrubý na svém hřbetě
všechno je jí dovoleno.

Všechno vidí, slyší,
co se šustne vůkol.
Zlo jí z očí čiší,
je to její úkol.

Nepije a nejí,
odskočit si nemusí,
hrad je jenom její,
zhatí všechny pokusy.

Ať jdeš v noci nebo ve dne
nebuď tolik udiven,
vždycky před tebe si sedne
obraz její oživen.

Ví kam jdeš a zná tvé kroky.
Přihlas se už, no tak!
pracuje tu dlouhé roky,
pánem jejím – moták.