Musíme si jich vážit

Musíme si jich vážit

Báseň pro patrony.

-*-

Neustále v koncích bývám,
když mám otázek plnou hlavu,
tak rychle sovu odesílám,
nikdy s nimi nepřestanu.

Patronka má odpoví,
v soutěži mi napoví
a když už fakt v koncích jsem,
přiletí sova s návrhem;

„Co takhle jít posedět,
ke Třem košťatům na oběd?
Beztak už máš toho moc,
nabídnu ti svou pomoc :).“

Co já bych bez ní dělala?
Dokáže mě uklidnit,
ve všem možném poradit,
dobrou náladu nastolit.

Nekonečná trpělivost,
to je její velká cnost,
druhý by to se mnou vzdal,
dveře by mi zavíral.

Ona vždycky milá je,
nikdy mě nezabije,
i když ptám se ve dne v noci
ona je ochotná mi pomoci.

Co já bych bez ní dělala?
Leda na hradě se ztratila,
nikdy by mě nezradila,
a proto ji mám tak ráda.