Pomněnka modravá

Není máj, lásky čas. Je téměř podzim.
I na podzim se lidé těší lásce.
Na zahradě mi kvetou pomněnky.

A vznikla básnička. Smutná, jako listy, co na podzim opouštějí stromy, padají a padají…

Pomněnko modravá, kvítečku drobounký,
připomeň lásku mou, polibek hebounký.
Pomněnko modravá, kvítečku zasněný,
pohlaď jí vůni svou, když nelze dlaněmi.

Pomněnko modravá, vzpomínej maličký,
vůni těl přitisklých, oči jak hvězdičky.
Pomněnko modravá, kvítečku, uschl jsi.
Tak, jako polibek, nepředán mými rty.

Pomněnko modravá, kvítečku ztracený,
nenajdu lásku svou, nikde už na Zemi.

Redakční úpravy provedla Eillen McFir Elat