Sněhová vločka pro Andru Tigers a její famfrpálový tým
Milý Marve, tohle je ta nejdelší básnička, co jsem kdy napsala, tak si toho važ. Je o Tobě a Tvých šílených praktikách, takže se konečně celý hrad dozví, jací chudáci jsou tví hráči během Vánoc! Vůbec si ty Vánoce neužívej, měj co nejhorší vstup do nového roku a doufám, že Tě v tom novém roce třeba ani nepotkám. Ošklivé Vánoce! Tvému týmu však přeji Vánoce krásné, alespoň s jedním jídlem a bez otráveného cukroví. Pozn.: Pomlčkou začínají verše, které nejsou přímou řečí kapitánky Vaše nejmilovanější a nejlepší brankářka, co vám vždycky všechno chytí * Vánoce ve zmijozelském famfrpálovém týmu pod dohledem Andry Tigers Přísným zrakem kontroluje, kdo ze zelených zas tu žere. Nikoho však nevidí, tak se zase uklidní. -„Vánoce jsou, dej nám najíst,“ prosí její...
Sněhová vločka pro Unu Vinonu Flare
Slečno, snad Vás malá stoslůvka potěší. Zasloužila byste si delší dárek, ale na ten nebyl čas. Doufejme, že příští rok to vyjde. Krásné svátky! Eillen McFir Elat * Když se poprvé vrátila do hradních zdí, které pro ni bývaly domovem, připadala si tu zvláštně. Jako by vstoupila do hradu úplně poprvé. Věci, které pro ni byly dříve zřejmé, se musela znovu učit. Připadala si ztracená. A to i přesto, že potkávala pár známých tváří. Ale pak narazila na červenou studentku, která ji ochotně odpovídala na veškeré otázky. A že některé byly opravdu jak od studenta prvního ročníku. Jen díky této rudé slečně nakonec dostala odvahu zůstat a neutéct, tak jako již jednou. A právě proto má dnes možnost slečně věnovat pár řádků. Snad ji vyčarují na rtech...
Sněhová vločka pro Aimée Leavittovou
Milá Míno, kéž tě v novém roce provázím já a kýbel čokolády! Hetty Londsová * Modrá skvna na hřišti, za camrálem prosviští, chytrá je, no běda, běda, havraspárská neposeda. Doma však má plno práce, až má chuť již rozplakat se. Dopis svojí kamarádce, Neposlala, potvora jedna. Odkládá to skoro rok, vystydl mi doma nok. Jsem už smutná velice, Mí je teda opice! Dopis stále nedochází, naděje mi stále schází, Kdypak přijde? Co já vím? naláduji se...
Sněhová vločka pro Stellu Wiliems
Nechť tě špricslon utopí v čokoládě! A nezapomeň si tyto posvátné verše vyrýt na kánojku! No proto! Hetty Londsová * V kánoji dnes zas a znova, bdělá je jak mladá sova. Mžourá, píše, vesluje, pádlíčkem si pádluje. Kánojku má na dvoře, uschovanou v komoře. Špricslon ten je ve skříni, papá řízky, muffiny. Stella si již pro něj jede, Mezi všemi jasně vede, pohár, ten je zajištěň, ještě že je nás špricslon pojištěn. Jedničky má, prostě válí, Stellka vede v celém kraji. Stellka vede, to se ví, nosí mi o knihovny cukroví. (a to se na ni...
Sněhová vločka pro Zpytlehněva Zďáblíkova
Galeony nechť tě provází! anonymní Fleutýna * V koleji zelených na zlatě trůní, Hlídá svůj poklad a hromadu zrní. Vědět by toužil jak ušetřit více, Musí tolik utrácet! Za lampy, světla, sluníčka, košťata, háďata, smráďata, Zvířata, komety, otroky, svíce! Jak ušetřit, ptá se každým dnem, než slunce za obzor zapadne. Jak? Jak? Jak? To je tak zeleně záludné! A obludné! A tak tam sedí a myslí dál… kampak se ve verších dohrabal? Usnul! A tak tam sní dál, o plodné kryse Tamagotchi, o tom, jak se Zeměkoule točí, o tom jak všichni platí, platí, platí, platí, platí, platí, platí. Jemu. Králi...