Vypravěč

Třetí díl sepsaný na téma Zázrak zrození.   Vešli do tajného města. Louku, na které stáli, nahradily kamenné kočičí hlavy. „Povězte mi, co vidíte,“ zašeptala Salix a sevřela ruku svého přítele. „Má drahá, vidím to, co pokaždé,“ odpověděl stařec s úsměvem. „Prosím, Vypravěči,“ žádala vrbová dívka tiše, ač věděla. Pokaždé jí to popisoval. A ona pokaždé zasněně poslouchala. „Vidím před sebou louku, na které bylo před nedávnem postaveno pár domků. Tomu místu se nedalo ani říkat víska,“ zasnil se stařec a do detailů popisoval každý domek. „A vidíte, jaké město se z toho zrodilo!“ usmála se Salix. „Jsou chvíle, kdy si říkám, jaký je to zázrak,“ odpověděl stařec. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŠKM – Střípek porcelánu

Byl krásný červnový den, který však teplotami připomínal spíše červenec. Ačkoli byl zámek postaven ve velmi moderním stylu a se spoustou technických vynálezů, od nepříjemného horka a dusna zatím žádný pomoci nemohl. I přes vysoké teploty však zůstával pevný denní program, který bylo třeba dodržovat. Král s královnou se účastnili zasedání rady a zahradních slavností či koncertů. A děti musely pokračovat ve svém vzdělávání. Princezně Magdaléně dnes čas vůbec neutíkal. Seděla v pokoji vyhrazeném pro vyučování spolu se svým mladším bratrem. On právě zápasil s výpočtem několika matematických příkladů. Magdaléna se snažila poslouchat výklad učitele o místopisu států Evropy. Bylo to však velmi náročné. Venku svítilo slunce a všechno tolik lákalo k procházce v přírodě. A...

Setkání spojenců

Druhý díl sepsaný na téma Zamávejme kachnám.   Starý muž přicházel k rybníku na kraji města. Cítil v kostech, že se schyluje k něčemu hroznému. Věděl, že sám na to nestačí. „Má drahá přítelkyně, nastal čas,“ pronesl tiše k vrbovému keři. Pozoroval, jak se proutí začíná ohýbat a zem kolem kořenů pukat. Kachny, které zde měly svůj domov, splašeně ulétly. Otočil se, a pozoroval jejich let, jen aby jí nechal soukromí. Neměla ráda, když ji pozoroval při probouzení. „Jsem ráda, že jste na mě nezapomněl,“ zašeptala. „Na vás, drahá Salix? To bych si nedovolil,“ otočil se k vrbové dívce, nabídl jí rámě a společně vkročili do skrytých dveří. Redakční úpravy provedla Helenia...

Tajemná kulička

První střípek příběhu tajemného města sepsaný na téma A teď spát. Ačkoliv je možné dohledat seznam nápověd, které se v průběhu příběhu vyskytnou, doufám, že se nehodláte připravit o kouzlo hádání. Pokud si budete myslet, že již znáte identitu Města, napište mi sovu a uvidíme, zda se nemýlíte. První, kdo odhalí název města, ve kterém se příběh odehrává, získá ode mě drobný dárek.  Dost však již bylo slov. Přeji příjemné počtení. * Vše začalo nevinně. Byl podvečer a chlapec se vracel zpátky do svého rodného domku, který stál nedaleko potoka. Před dveřmi si všiml kuličky. V okolí města se jich nacházel nespočet. Netušil, proč se rozhodl si zrovna tuto vzít domů. Vešel do svého pokoje. Odložil kuličku na stolek a šel se najíst. Když večer ulehal do postele, čekala...

Radostné maličkosti

Každý čas je vhodný k radosti. Radost z maličkostí dokáže projasnit náš den. Každý východ slunce přináší novou naději. Když sluneční paprsky zahalí zem do hřejivého objetí. Bez nich by našim očím zůstalo skryto, jak jaro otevře jabloňová poupata, léto ozdobí stříbrnými jiskrami každou vlnku, podzim jedinečně zbarví každý lísteček a zimní větřík zavíří sněhovými vločkami, jako by to byla jen bělostná peříčka. Na všem, co se děje kolem nás i nám samotným, lze najít něco dobrého. Na všem. Možná, že to není vidět hned, ale pozorné oči časem vypátrají důvod k radosti. Radujte se! A projasníte den i jiným. Redakční úpravy provedla Helenia...