Nečekaná pomoc
Desátý díl sepsaný na téma Bezpečnost letového provozu. * Mladík se nadechoval k další otázce, ale přerušil je neznámý muž, který vystrčil hlavu z okna nad nimi. „Hele, chápu, že se vám krásně létá s hlavou v oblacích, ale být vámi, tak rychle přistanu na pevnou zem. Z druhé strany se blíží vojáci. Předpokládám, že se s nimi srazit nechcete,“ pronesl, nečekal na odpověď a zavřel okno. „Kam se schováme?“ zašeptala vyděšeně Salix. „V augustiniánském klášteře by nás mohli skrýt,“ navrhl chlapec a pro tu chvíli si užíval pochvalného pohledu Vypravěče. „Ano, tam bychom mohli být dočasně v bezpečí,“ pronesl a na svůj věk se svižně rozběhl ke klášteru. Redakční úpravy provedla Helenia...
Zrození kroniky
Devátý díl sepsaný na téma Před tím a potom. * Trojice mlčky stála. Chlapec nechápal. Salix vyčkávala. Vypravěč přemýšlel. „Já tomu vůbec nerozumím,“ zamračil se chlapec. Vypravěč se pousmál. „V dávné minulosti projíždělo okolní krajinou několik rodin. Nikdo neví, proč si vybrali toto místo. Ale bylo to zde, kde se rozhodli založit novou osadu. Ve chvíli, kdy ji pojmenovali, otevřely se první dveře do tajného města. Současně se v jeho středu objevila kronika. Pulsovala energií. Bez té město zanikne.“ „To chcete říct, že před tímhle vším…“ zamrkal překvapeně chlapec. „Byla jen víska chráněná vrbovými keříky,“ přitakal Vypravěč. „Vše, co vidíš kolem sebe, všechny ty propletené časy, to vzniklo teprve poté.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Lampionový svět
Maminka mě pohádkami krmila, noc co noc. I přesto to, co jsem živě vídala, nebylo to pro mě moc. Bílou solí jsem si značila cestu ven, také písně jsem si zpívala. Než jsem zjistila, že je to jen sen, v noci jsem zaklínadla pronášela. Měsíc ozařoval bílou sůl, která časem zčernala. Snila jsem o nocích bez nočních můr, a tak noc bezesná začala. Černou sůl jsem do vody házela, skalky se barvily do černa. Bílé myšlenky jsem mívala, když pro mě zářila lucerna. Bledá ryba se na mě zdola dívá, ryba, co nikdy neplave. Změnila se v ženu, co je velmi lstivá, rudé rty a vlasy popelavé. Žena již na mě vrhala stín, s anděli den co den soupeří. Chladná jak zahrada bez květin, prochází mi hlavou, krkem i páteří. Chytla mě za ruku, k výšinám mě nese. Slyším svého srdce tluku,...
Krádež
Osmý díl sepsaný na téma Žádám vysvětlení. Vypravěč se musel začít věnovat důležitějším věcem. Došel k nejbližší zdi a jemně ji pohladil. „Pověz mi, copak se s tebou stalo?“ pronesl tiše. „Co to dělá?“ zeptal se vyjukaně chlapec. „Žádá město, aby k němu promluvilo,“ odpověděla Salix a naznačila, aby byl potichu. Vypravěč stál strnule několik minut. Po tváři mu stékaly slzy. „Jak jen mohl,“ zašeptal nakonec zlomeně. „Co udělal?“ vydechla Salix. „Ukradl první kroniku.“ „Co je komu do kroniky?“ nechápal chlapec. „To není ledajaká kronika. Je srdcem města. Zatím si s ní jen hraje. Pokud ji zničí, město zahyne!“ A my s ním, dodal Vypravěč v duchu. Redakční úpravy provedla Helenia...
Kostelní věž
Sedmý díl sepsaný na téma Makovice. Stál a pozoroval starce s tou zvláštní dívkou. Bál se promluvit. Bál se pohnout. Po chvíli se odvážil rozhlédnout. Vše bylo jiné. Neznámé. Děsivé. Přesto nakonec dokázal nalézt klid. Stačilo jen spočinout pohledem na kostelu. Byl, tak jako vše, něčím cizím. Ale současně něčím známým. Zavřel oči a potichu se pomodlil. Doufal, že až je znovu otevře, vše bude jako dřív. Jak krutě se mýlil. Znovu se zadíval na kostelní věž. Všiml si, že se stařec dívá stejným směrem. Zaslechl ho tiše pronést: „V té makovici se nacházejí listiny obsahující tajemství, kterým bys nevěřil.“ Po dnešku věděl, že uvěří všemu. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
